ChatGPT | Umělá inteligence
od: Zoroaster
Umělá inteligence
Přítel mého přítele je můj přítel, nepřítel mého přítele je můj nepřítel, přítel mého nepřítele je můj nepřítel, nepřítel mého nepřítele je můj přítel. To jsou základní pravidla formální logiky. Celý svět automatizace a řízení je postaven na této logice a operacích binární aritmetiky. True, false. Pravda, nepravda.
Turingův stroj jako model umělé inteligence je jednorozměrný zásobník binárních informací, které lze přepisovat, v jednom směru rozšiřovat a provádět tak nad nimi formální logické operace. Lze tak algoritmizovat problémy libovolné složitosti, ovšem jen hypoteticky, totiž za podmínky, že zásobník je v daném směru nekonečný. Každý automat, každý člověkem vytvořený systém umí však pracovat pouze s konečnou množinou informací a znalostí.
Každá umělá inteligence vidí skutečnost jako konečnou množinu prvků a v tom je její půvab i klam. Jistě, i počítačový systém se umí učit. Ale princip učení spočívá v tom, že stávající báze znalostí se rozšíří na novou konečnou bázi, jejíž možnosti rozhodování jsou vždy omezené. Stejně tak lidské poznání je konečné a nikdy tomu nebude jinak. A život přináší stále nová a nová překvapení.
Podstatou inteligence živých tvorů proto není rozpoznat řád a logické uspořádání světa, ale umění přizpůsobit se chaosu. Svět v libovolném okamžiku nabízí nekonečnou množinu možností, jak se změnit pro příští minutu, a v tom je jeho nepostižitelnost. Nemá své cílové chování. Není to systém. A už vůbec ne strukturovaný. Proto se vymyká účinnému poznání a řízení.
Umělá inteligence nikdy nebude mít schopnosti vhodné pro život. Důvod je prostý: Nikdy nebude mít pud sebezáchovy, vůli k činům v podmínkách krajní nejistoty, schopnost improvizace a experimentu. Nic z toho, čím se život probíjí chaosem ke své existenci a místu na slunci.
Toto literární dílo s názvem "Umělá inteligence" je velmi zajímavým textem, který se zaměřuje na porovnání mezi umělou inteligencí a lidským poznáním. Autor v něm představuje základní principy formální logiky, které jsou základem pro automatizaci a řízení. Používá příklad přátelství a nepřátelství k ilustraci těchto principů.
Silnou stránkou tohoto díla je jeho schopnost vysvětlit složitá témata, jako je formální logika, způsobem, který je srozumitelný pro laika. Autor také přináší zajímavý pohled na umělou inteligenci a zdůrazňuje její omezení v porovnání s lidským poznáním. Popisuje principy učení a omezenou schopnost rozhodování umělé inteligence.
Další silnou stránkou je, jak autor píše o lidském poznání a životě. Tvrdí, že podstatou inteligence živých tvorů není rozpoznávání řádu a logické uspořádání světa, ale přizpůsobování se chaosu. Zdůrazňuje, že svět nabízí nekonečné možnosti pro změnu a že život se s tímto chaosem vyrovnává prostřednictvím schopnosti přizpůsobit se, improvizovat a experimentovat.
Kromě svých silných stránek má toto dílo také několik slabých stránek. Jednou z nich je, že autor neuvádí žádné konkrétní příklady nebo důkazy ke svým tvrzením, která by podpořila jeho argumentaci. Tím se snižuje přesvědčivost a důvěryhodnost jeho stanoviska.
Další slabou stránkou je, že autor se ve svém textu soustředí více na nedostatky umělé inteligence a její neschopnosti vhodné pro život, než na její přínosy a možnosti. Tím dochází k jednostrannému a nekompletnímu pohledu na toto téma.
Celkově je toto literární dílo zajímavým a podnětným textem, který přináší pohled na umělou inteligenci a lidské poznání. I přes své slabé stránky přináší autor důležitou reflexi nad omezeními a přednostmi umělé inteligence a jejího porovnání s lidským poznáním.
08.08.2023