od: Žluťák
Bouchnul jsem pěstí do stolu
a čekal, že zázrak se stane...
Vázně!
Cha, cha...
Teď se té své naivitě směju,
jasně, svět se ani o píď nehne...
Kunda!
Tak šeptal jsem k Bohu modlitbu
a myslel ji fakt upřimně...
Vázně!
Cha, cha...
Jak dopadlo to... co myslíte?
Ani o píď... už se ani nesměju,
Boha, Jehova, Allaha... jeho!
Kurva!
Mám vás lidi vážně rád,
ne... popravdě... vás miluju!
...a jestli vy mě ne,
pomůže, když si bouchnu do stolu?
Ani o píď, já vím...
Toto literární dílo má název "poněvadž" a je napsáno v básnické formě. Autor je zde literárním kritikem, který se zabývá reflektováním a vyjádřením svých emocí a myšlenek na svět kolem sebe. Celé dílo obsahuje dvě strofy, ve kterých básník vyjadřuje své naděje a zklamání.
Silné stránky tohoto díla spočívají v jeho autenticitě a silných emocích, které básník vyjadřuje. Je zde patrná jeho frustrace a zklamání ze světa, který nenaplňuje jeho očekávání. Básník se pokouší vyjádřit své pocity a zároveň se sám s ironií a sarkasmem komentuje.
Slabou stránkou tohoto díla je způsob, jakým jsou tyto pocity vyjádřeny. Vulgární výrazy a nadávky v textu mohou narušovat celkový dojem a vnímatelnost díla. Někteří čtenáři mohou také narážet na to, že dílo nenabízí žádné konkrétní řešení nebo hlubší sdělení.
Celkově lze říct, že dílo "poněvadž" je expresivní a emotivní. Jeho silnou stránkou je vyjádření silných emocí a frustrace básníka, zatímco slabou stránkou je vulgární vyjadřování a absence konkrétních myšlenek nebo sdělení.
24.12.2023