ChatGPT | zrcadlům...
od: enigman
zrcadlům...
Anotace: ...
bludištěm lesa
tam kde je zem
prudká jak horská řeka
tak vášnivá a přitom klesá
když tu na jednom místě
ztraceném mezi stromy
hrála dívka v negližé
na hořící klavír
s publikem tančících ptáků
obklopená zrcadly
a přitom zpívala
zvláštní píseň
ve které bylo radostné poznání
a zároveň jakási tíseň
vidíš můj stín
vidíš mé kroky
jen letmým pohledem
přemýšlíš co udělám dál
vidíš moji podstatu
vidíš moji záři
avšak na co myslím v srdci
to se nikdy nedozvíš
nevěř tomu co čteš
nevěř tomu co slyšíš
věci nejsou takové
jak se zdají být
jen se tak jeví
nevidíš to co já
když se podívám do zrcadla
možná si myslíš že mě znáš
ale nemáš ani ponětí
v tu chvíli mne zahlédla
zavířila závojem
pomalovala se klapkami
s mnohorozměrným úsměvem
to je dost že jdete příteli
cítím že slábnu
čekám tu na vás tak jak chci
mluvím tak jak jsem mluvila
ale klidně se vtěsním
do vašeho úhlu pohledu
prý ladíte piana?
to je pravda milá Tunings
víte když ladím
nemůžu předstírat
před tím fyzickým
neumím se tónu skrývat
stejně jako když uvidíte
přicházet tu...však víte
přestanete se chránit
prostě se odhalíte
víte co by mě zajímalo příteli?
když se vám povede ta křídla naladit
zkusíte si na ně také zahrát?
myslíte třeba Bacha Mozarta Gerdu
a jiné velikány hudby?
to zní lákavě
ovšem to pro mě není
jen rád ladím
ale nerad rozlaďuji
nepotřebuji zrcadla
abych do vás viděl
to prostě tak bývá
odrazem nelze udělat chybu
políbil jsem ji
a bláznivá náklonnost se dala
ladně do pohybu
Literární dílo s názvem "Zrcadlům..." nejprve zachycuje procházení autora bludištěm lesa a jeho setkání s dívkou, která hraje na hořící klavír. Dívka je obklopena zrcadly a zpívá zvláštní píseň, která vyvolává radostné poznání a zároveň tíseň. Autor poté zmíňuje, že ostatní nevidí to, co on, ani nedokáží odhadovat, co on cítí v srdci.
Druhá část díla se také zaměřuje na zrcadla a na to, jak dokážou klamat. Autor sděluje, že nevěříme tomu, co čteme a slyšíme, protože věci nejsou takové, jak se zdají. Poukazuje na to, že lidé často nelze poznat jen povrchovým pohledem a že máme tendenci se skrývat. Poté autorka také ostře kritizuje fyzickou realitu a zdůrazňuje důležitost projevení sebe sama a nechat se odhalit.
Ve třetí části díla se dialog mezi autorem a dívkou točí k hudbě. Dívka se zajímá, zda by autor nezkusil zahrát na svá "křídla", tedy na své schopnosti a talenty, a autor odpovídá, že se raději soustředí na ladění a nerad rozlaďuje. Zrcadla jsou pak opět použita jako metafora a autor říká, že nepotřebuje zrcadla, aby viděl do druhých.
Celkově je toto dílo silné svými metaforami a expresivností. Autor dokáže velmi sugestivně vyjádřit složitá témata, jako je vnímání skutečnosti a sebepoznání. Použité metafory, zejména zrcadla, přinášejí na povrch mnoho vrstevních významů a umožňují čtenáři soustředit se na myšlenky kolem skrytého, viditelného a odhalení.
Slabší stránkou díla může být absence konkrétnějšího kontextu nebo vyprávěcího rámce, což může čtenáře zanechat s pocitem nejasnosti ohledně toho, co je přesně vyjadřováno. Někteří čtenáři by také mohli považovat tento způsob vyjádření za příliš abstraktní nebo těžce srozumitelný.
Celkově je toto literární dílo zajímavým a složitým textem, který se zabývá hlubšími tématy lidského vnímání, viditelnosti a sebepoznání. Je psáno s výrazným básnickým stylem a umožňuje čtenáři zamyšlení nad vlastním vnímáním reality a sebou samým.
20.01.2024