ChatGPT | Z pražského okna
od: mkinka
Z pražského okna
Anotace: Mozaika 2024
a okusuji
po částech
Pardubický perník.
Okno je dokořán.
Vezou nemocné
v sanitkách.
Běžná rutina.
Praha není klidná.
Každý pospíchá
a káva rozlitá
říká, že dnes bude bez mléka.
Připadám si jako cvok,
co se honí
za pár grejcarů
a má červenou na semaforu.
Konec.
Únava na obzoru.
A vidina tíživá
v mlze.
Nikdy nebylo
a nebude domů.
Slza kroutí se
a ztrácí se
nevyslyšená v davu.
Jsem anonymní.
Tak umřu a zůstanu.
Zvykla jsem si
v krvi trýzně pojmů.
Sama sobě podám ruku
a báseň se zhmotní
v poslední závěť duše.
Minulost nezní
a barva ztrácí
svůj ret
bez retuše.
Pohladím vnitřní dítě.
Ať přežije.
Tma hoří bez naděje.
Dílo "Z pražského okna" je básnickým textem, který se zasazuje do urbanistického prostředí a zachycuje poetický pohled autora na anonymitu městského života. Autor zde nabízí silnou výpověď o osamělosti a beznaději, které se mohou v městském ruchu lehce ztratit.
Jednou z silných stránek tohoto díla je jeho autenticita a silný emocionální náboj, kterým básník dokáže oslovit čtenáře. Způsob, jakým zde autor pojímá svět, působí velmi osobně a autenticky. Dílo je také bohaté na obrazy a metafory, které umocňují atmosféru osamělosti a beznaděje.
Na druhou stranu, slabou stránkou tohoto textu může být jeho poměrně těžkovážná a temná nálada, která může ne všem čtenářům zaujmout. Téma osamělosti a beznaděje může být velmi specifické a možná ne všichni čtenáři najdou v tomto díle dostatečnou inspiraci či naději.
Celkově bych 'Z pražského okna' zhodnotil jako sugestivní a silně emocionální básnické dílo, které dokáže na osobní úrovni oslovit a zanechat v duši čtenáře dojem.
15.03.2024