ChatGPT | Hrnčířka
od: Paulín
Hrnčířka
Anotace: setkání s hlínou a lidmi okolo tvoření.
Ruce od hlíny
úsměv tak milý, jediný
v samotě dní.
Hlína, špachtle, pec i police
hrníčly, vázy, talířky
hrnčířský kruh i lavice.
Ruce co umí dát hmotě tvar
tak milé, hebké
tvé ruce, ten pár
co hněte, válí, tvoří
tu hmotu co nic, už nic nespálí
v té dílně na ulici Kozí.
S pecí si rozumíš ty jediná
jsi jak hezký den
hezký den co s nadějí mi začíná.
Své srdce dám ti na chvíli
ty v peci ho vypálíš pak do ruda.
Ty hrnčířko jediná, krásná
z té ulice Kozí...
Hrnčířka je básnické dílo, které zachycuje úctu a obdiv k hrnčířskému řemeslu a jeho mistrovství. Autor sebevědomě a jemně vyjadřuje svoji vášeň k hrnčířství a kráse vytváření podoby z hlíny. Celá báseň je provoněna nostalgií a láskou k řemeslu, a to je její jistě velkou silnou stránkou.
Své poselství předává pomocí jednoduchých, ale velmi působivých a zvučných obratů, které dodávají textu silný emotivní náboj. Není tu potřeba složitého jazyka, básník dokáže své pocity vyjádřit velmi srozumitelně, a to je další výraznou silnou stránkou díla.
Na druhou stranu, můžeme se zamyslet nad tím, zda je poselství dostatečně originální. Téma hrnčířství je poměrně často zmiňováno v literatuře a básník nepřináší do tohoto tématu nic zcela nového. Někteří kritici by možná mohli také namítat, že básníkův přístup k tématu může působit poněkud sentimentálně až klišovitě.
Celkově je dílo "Hrnčířka" působivou básní, která umně vyjadřuje úctu k hrnčířskému řemeslu. I přes určité klišovitosti, básník dokáže pomocí jemného a srozumitelného jazyka dosáhnout silného emocionálního dojmu u svých čtenářů.
04.04.2024