od: Tomcat
Jsme oba blízko... i daleko...
Staccato bije v srdci...
Třešeň shazuje okvětní lístky
a lemuje cesty bílým sněhem.
Stavíme hrady z písku
na různých březích v bláznivém světě.
Za horizontem řeka nese člun tužeb,
které byly ukryty v duši.
Proud života nás unáší.
Bránit se nebo ne?
Oddat se touhám?
Přes všechny zákazy
se duše zoufale chce dostat
tam, kde nám k nohám
padají okvětní lístky
třešňových květů jako bílý sníh.
Literární dílo "Okvětní lístky třešní" v sobě nese silné emoce a dokáže vyvolat v čtenáři pocit nostalgie a touhy. Autor se zaměřuje na téma vzdálenosti a blízkosti mezi lidmi, ale také na boj s vlastními touhami a životními zákazy.
Silnou stránkou tohoto díla je jeho poetický jazyk a schopnost vyvolat v citlivých čtenářích hluboké pocity. Autor využívá metaforu třešňových okvětních lístků, které symbolizují krásu a zároveň pomíjivost, aby vyjádřil krátkost lidského života a jeho vzácné momenty.
Na druhou stranu by se dalo namítnout, že dílo může být trochu klišovité v tématu milostné touhy a snů, které lze chápat jako obecné až banální. Také by se dalo argumentovat, že autor zůstává v určitém klišé a neukazuje tak svou originální tvůrčí sílu.
Celkově však "Okvětní lístky třešní" je dojemným a výrazným literárním dílem, které skrze svou lyriku osloví citlivé čtenáře a pobaví je svými jemnými motivy.
22.04.2024