od: Paulín
Anotace: jak jeho zrna malá žlutá...
Jak kukuřičný klas
ty vzpomínky v nás.
Jak jeho zrna malá žlutá
jak duše zcela nahá, zutá.
Vzpomínky uzrají
pokud se duše potkají.
Stačí tak málo, maličko
a na nebi černém vyjde sluníčko.
Ty hezké vzpomínky na vždy zůstanou.
Ty zlé pak pryč od nás odplavou.
Příliš mnoho práce a radosti málo má milá
už dochází nám síla býti spolu
už nesedáme u jednoho stolu.
Smutek našel k našim dveřím cestu
za pár slibů, milých slov i lichotek
my neuniknem svému trestu.
Trestu z nebe, věčnému zatracení
beze slov, mlčky na vždy odloučení.
Odloučení od naděje, štěstí, radosti i lásky
vše pak zní falešně, jak ohrané staré magnetofonové pásky.
Co nám pak zbyde?
Jen milé vzpomínky na dobu minulou.
Jak na kukuřičný klas
a jeho zrna, malá a žlutá...
Toto literární dílo s názvem "Jak kukuřičný klas" je poetickým vyjádřením vzpomínek a emocí spojených s minulostí. Autor zde využívá metaforu kukuřičného klasu k popisu vzpomínek, které se v nás zračí stejně jako zrna kukuřice.
Silnou stránkou tohoto díla je určitě jeho emotivní náboj a schopnost přenést čtenáře do světa pocitů a vzpomínek. Autor zde umně využívá obraznosti a metafor, které dělají text velmi sugestivním.
Jednou z slabých stránek tohoto díla může být jeho mírná jednotvárnost a repetitivní motivy, které se opakují příliš často a mohou působit poněkud zastarale. Také se mi zdá, že některé verše působí příliš klišovitě a pateticky.
Celkově je však "Jak kukuřičný klas" působivým literárním dílem, které je schopné oslovit svými emocemi a vyvolat silné vzpomínky.
23.04.2024