od: Pavel D. F.
Anotace: Další setkání s biskupem
Minule: Jarten při bohoslužbě nedopatřením rozbije posvátný kalich a je farářem Lukretem vykázán z fary. Rozhodne se promluvit si s biskupem.
--- --- ---
Cesta do Barnu byla tentokrát pohodlná, Jarten jel autobusem. Před tím si uložil dva kufry se svými věcmi v úschovně na nádraží, aby se s nimi nemusel vláčet.
Na biskupství byl obvyklý klid, biskup Klimota přijal Jartena bez čekání. Následovalo obšírné vyprávění o posledních událostech v Harmelské farnosti, biskup poslouchal a pokyvoval hlavou.
„To jsou vážné věci, pane kolego,“ začal Klimota. „Zkazit obřad a rozbít bohoslužebný předmět je politováníhodné. Ovšem vyhodit kvůli tomu kněze na ulici, to pan kolega Lukret trošku přehnal. V každém případě by bylo vhodné, kdybyste od dalších pokusů o vedení rituálu svatého pozdvihování upustil. Vaše magické schopnosti nejsou patrně tak dobré, jak předpokládáte.“
„S tím pochopitelně počítám. Jenže co mám teď dělat? Na Harmelské faře zůstat nemůžu, nemám vlastně kam jít.“
„Musíme na to diplomaticky, kolego Jartene. Myslím, že by nebylo vhodné takové věci vyřizovat telefonem, budu si muset kolegu Lukreta zavolat k sobě, a to chvilku potrvá. Jistě máte nějaké místo, kam se můžete uchýlit, jistě odněkud pocházíte.“
„To ano, jenže moji rodiče už zemřeli a rodinný majetek přešel na bratra a sestru, když jsem se já stal knězem a majetku se vzdal. Mají svůj život, nechci je obtěžovat.“
„Potom si budete muset nějak poradit. Nabídl bych vám pobyt na biskupství, jenže nyní se připravuje konference, budeme mít spoustu návštěvníků, které nemůžeme vyhnat.“
Jarten odcházel od biskupa naplněn pocitem méněcennosti. Církev Velkého Tvůrce se o něho neumí postarat, peníze na hotel nemá, jediná možnost je vrátit se do Galdy k církvi bohyně Jasny.
Trens byl příchodem svého velekněze nadšený. Společenství v Galdě, kam nyní přicházeli poutníci z celého kraje, nemělo žádný problém s tím, že se Jarten na pár dní vzdálil do své původní církve.
„Je dobře, že jsi tady, bratře Jartene. Naše Paní tě nikdy neopustí, velmi uvítáme tvého velkého ducha na našich obřadech.“
„Které ani pořádně neovládám. Musím se ještě hodně učit, bratře Trensi.“
„Všechno se naučíš, není kam spěchat. Vysvětlím ti vše, co budeš potřebovat. Kněz naší Paní obvykle získává mnoho inspirací při meditacích v přírodě. Ty, který jsi došel velké milosti u naší Paní, budeš jistě vědět, co je třeba dělat. Nemusíš se bát, žádné krkolomné magické kousky po tobě nikdo požadovat nebude.“
Při večerním díkůvzdání přijali Jartena lidé mohutným chorálem, najednou cítil, že je přece jen více doma tady v Galdě než na škrobené faře v Harmelu.
Dílo „Svobodná věda (I/28)“ přináší komplexní a prokreslený pohled na vnitřní konflikt protagonistů, který se odehrává ve velmi specifickém kulturním a náboženském kontextu. Základní zápletka, v níž se Jarten, kněz vyhozený z církevního společenství, snaží najít své místo v novém prostředí, se dotýká hlubokých témat identity, víry a vyloučení.
Silné stránky textu spočívají především v jeho psychologické hloubce a schopnosti zachytit nuancovanou interakci mezi postavami. Autor autenticky vykresluje Jartenovy pocity méněcennosti a jeho touhu po přijetí, který jej vede k hledání útěchy v alternativním náboženském společenství. Dialogy jsou výstižné a přirozené, odrážející realitu každodenního života v náboženském prostředí, což dodává textu na autentičnosti.
Dále se autorovi podařilo vytvořit kontrasty mezi dvěma církevními prostředími – tradiční, jakým je farnost a biskupství, a uvolněnější, útulnější atmosférou společenství v Galdě. Tyto kontrasty posilují Jartenovu touhu po nálezení domova a smyslu a zároveň ukazují na různorodost náboženského prožívání v rámci stejného konceptu víry.
Na druhou stranu, slabé stránky tohoto díla by se daly spatřovat v poněkud pomalém tempu vyprávění a v absenci akčnějších momentů, které by mohly posílit dynamiku. Tento klidný průběh může být pro některé čtenáře zdlouhavý a nedostatek vnějších konfliktů by mohl vést k pocitu stagnace. Také by bylo možné prohloubit popis okolního prostředí, aby čtenáři mohli lépe vnímat atmosféru jednotlivých míst.
Celkově však „Svobodná věda (I/28)“ vykazuje kvalitní literární zpracování, které dobře kombinuje psychologické zkoumání s tematizací víry a přijetí. Příběh je dobře zasazen do své doby i místa a odhaluje složitosti lidských vztahů a vnitřní rozpor mezi tradicí a osobní svobodou. Jako čtenář bych doporučil autorovi prohloubit některé pasáže a přidat více akce, aby příběh nabyl na tempu a napětí, ale jinak se jedná o pozoruhodné dílo, které vyžaduje hlubší zamyšlení a otevírá prostor pro diskuzi o víře a jednotlivci ve společenství.
28.04.2025