ChatGPT | májovávávím...

od: enigman

májovávávím...

Anotace: pampelliškám...

rozehříval jsem se
na zápraží
a pozoroval mravence
co se procházeli v mém prstoví

čím pro ně asi jsem?
horou ke slezení
potravou
tím co překáží
či hrou k pobavení?

zkuste se jich zeptat
zakřenila se ta
co mi přistála na tváří

kde jste se tu vzala?

nalistujte si to v kalendáři
přitom z podrážek jí odkapávaly
kousky zaschlého vesmíru

že vy budete z galaxie větrníků?

to jste na to káp

řekněte mi své jméno

to se u vás nedá vyslovit

a co třeba kolik je vám let?

můj věk by pro vás nedával smysl

už jste se někdy líbala tam u vás
ale nemusíte říkat nic

a vy?

čím víc se člověk snaží říct
co přesně cítí
tím hůř se k tomu hledají slova

často mívám pocit
že na takové věci musím něco říct
ale nenapadá mě nic
po čem bych se cítil líp

přišel jsem na to
že má řeč není tak pokročilá
jak si myslím
pořád jsem v podstatě opičák
co se snaží vyjádřit svoje myšlenky skřeky
ale většina toho co se snažím druhým sdělit
zůstává jen v mé hlavě
nevyslovená

takže nepolíbenej
a zhasla svět

ustrnul jsem a poodstoupil
proč to děláte?

aby jste to měl snazší

co?

ten první polibek příteli


no nedalo mi to...
https://www.youtube.com/watch?v=54x2QuTGyZs
Rozbor/analýza/hodnocení ChatGPT

Dílo "májovávávím..." se na první pohled jeví jako experimentální text, který se nebojí hrát s jazykem i formou. Autor se snaží zachytit postoje a pocity, které mnozí z nás znají, ve vztahu k existenci, komunikaci a intimním lidským prožitkům.

Silné stránky tohoto textu spočívají v jeho originálním pohledu na běžné a přitom komplexní otázky. Autor vytváří atmosféru bezprostředního pozorování, jak tomu nasvědčuje úvodní obraz mravenců a autorovy reflexe nad tím, co pro ně vlastně představuje. Postava, která se snaží porozumět svému okolí i sama sobě, odhaluje v textu osobní a univerzální témata jako je komunikace, touha a frustrace z nepochopení. Využití dialogu s mravencem přidává na surrealismu a vtipu; humor v kontrastu k vážným otázkám života dává textu osvěžující tón.

Dalším kladem je jazyková hravost a metaforičnost. Zmiňované „kousky zaschlého vesmíru“ nebo „galaxie větrníků“ jsou obrazotvorné a vyvolávají silné asociace, což poskytuje čtenáři hlubší zamyšlení nad propojením člověka a vesmíru. Tato hravost ovšem nepadá do absurdity, naopak, v kontextu celkového vyznění textu vytváří uvěřitelný a zároveň kouzelný svět.

Na slabé stránce textu lze vidět nedostatek určité struktury nebo jasně vymezeného vyprávění. První výrazné myšlenky se zdají být redukovány na krátké úryvky, které mohou zanechat čtenáře v pocitech zmatení. Některé pasáže se opakují v tematickém zaměření, což může působit jako snaha text „rozpovídat“ více, avšak zároveň to ubírá na dynamice. Čtenářovi může chybět silnější závěr nebo jasná pointa, která by utvářela celkovou posloupnost příběhu.

Závěrem lze říci, že "májovávávím..." je originální a myšlenkově podnětný text, který vyžaduje pozornost a trpělivost. Podařilo se autorovi zprostředkovat osobní vnitřní boje a touhy, avšak struktura a jasnost některých aspektů textu zůstává na úkor plynulosti. Tento text osloví zejména čtenáře otevřené k introspektivním a surrealistickým podnětům, zatímco pro jiného může být jeho experimentální přístup obtížně uchopitelný.

02.05.2025

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel