ChatGPT | Kroky
od: IronDodo
Kroky
Anotace: -
Kroky
Slnko vstalo, rosa trávu zdobí,
ešte spí ráno, len vtáčik sa budí.
Dolu z hory, dolu z lúky, dolinou čas plynie,
krok za krokom, dychom krátkym, kým zahynie.
Kroky malé, kroky veľké, v prachu zanecháme,
príbeh tichý, všetci v zemi necháme.
Stará cesta, kamenná, pamätá si časy,
keď furmani, s ťažkým vozom, prekonávali trasy.
Kroky, kroky, nesú nás vpred,
cez polia, cez lesy, cez ten krásny svet!
Hej, hej, poďme spievať, slnko sa nám smeje,
stará cesta volá, poďme, srdce sa nám chveje!
Kamene sú ošúchané, vetrom, dažďom, ľuďmi,
každý kameň rozpráva, o láskach, z inými osudmi.
Tam, kde sa voz zlomil kedysi, kováč silný stál,
kým ho on opravoval, vietor tichú pieseň hral!
Kroky, kroky, nesú nás vpred,
cez polia, cez lesy, cez ten krásny svet!
Hej, hej, poďme spievať, slnko sa nám smeje,
stará cesta volá, poďme, srdce sa nám chveje!
Spomienky sa v prachu víria, na vojakov, na kráľov,
na pútnikov s modlitbami, bez darov!
Pri ceste, dievča chlapca čakalo,
s prvým bozkom, pod hviezdami, ich srdce zaplálo!
Kroky, kroky, nesú nás vpred,
cez polia, cez lesy, cez ten krásny svet!
Hej, hej, poďme spievať, slnko sa nám smeje,
stará cesta volá, poďme, srdce sa nám chveje!
Dnes po ceste kráčam, s batohom na pleciach,
pozerám na kopce, doly, s úsmevom na perách!
Nič mi nechýba, iba v srdci, pieseň ľúbezná,
stará cesta kľukatá, bezpečná!
Kroky, kroky, nesú nás vpred,
cez polia, cez lesy, cez ten krásny svet!
Hej, hej, poďme spievať, slnko sa nám smeje,
stará cesta volá, poďme, srdce sa nám chveje!
Večer, hviezdy svietia, oheň v diaľke plápolá,
pri ňom sedím, kým sen hviezda privolá!
Ráno zas nájdem cesty kamenité,
budeme spomínať, na časy dávno prežité!
Kroky, kroky, nesú nás vpred,
cez polia, cez lesy, cez ten krásny svet!
Hej, hej, poďme spievať, slnko sa nám smeje,
stará cesta volá, poďme, srdce sa nám chveje!
Nech tá cesta večne trvá, v kolobehu dní,
nech nestratíme svoje krásne sny!
Raz sa na túto cestu vrátime, opäť radi,
Snáď prídete aj vy moji kamaráti!
Hudba a spev AI
Dílo "Kroky" se v rámci své poetické struktury nese na vlně nostalgie a přírodního vnímání světa. Autor zachycuje pouto člověka k přírodě, tradicím a vzpomínkám, což vytváří silný emocionální podtext. Je zde patrná touha po spojení s minulostí a jedinečnými chvílemi, které utváří naši identitu.
Silné stránky tohoto díla spočívají především v jeho sugestivním jazyce a obraznosti. Přirovnání "slnko vstalo, rosa trávu zdobí" evokuje jasnost a svěžest rána, čímž nás autor okamžitě přenáší do scenérie plné života. Další obrazy, jako "kde furmani, s ťažkým vozom, prekonávali trasy", posilují pocit historického kontextu a propojují osobní zážitky s kolektivními vzpomínkami na minulost.
Rytmus a opakování v refrénu "Kroky, kroky, nesú nás vpred, cez polia, cez lesy, cez ten krásny svet!" dodává textu zpěvnost a snadnou zapamatovatelnost, což je v případě literárního díla žádanou vlastností. Tato forma je také zakončena povzbudivým výzvou k oslavě života, což může oslovit širokou skupinu čtenářů.
Na druhé straně, slabé stránky se mohou nacházet v určité repetitivnosti a absence hlubší psychologické analýzy jednotlivých postav, které se zdají být spíše archetypálními figuralními zastoupeními hledajícími smysl na cestě životem. Ačkoli je přírodní tematika silně přítomná, ne všichni čtenáři mohou být spokojeni s povrchním zpracováním citových nuancí. Rýmová struktura občas postrádá vnitřní dynamiku, ve které by se jednotlivé verše navzájem více odrážely a doplňovaly.
Celkově tedy "Kroky" tvoří příjemné čtení s emotivně podmanivým nádechem, které však nepřináší nový pohled na tematiku hledání smyslu a spojení s přírodou. Vhodné by bylo následující zpracování posunout směrem k hlubší introspekci nebo přidání osobnějších příběhů, které by mohly obohatit vyhledávané emocionální prožitky.
03.05.2025
