od: šuměnka
Anotace: v inspiraci Artura Rimbauda - sbírka: Mimoděk - archiv 2011
deviantArt.com
*
Já šla a v šatech trhaných se ňadra choulí
Plášť jako náznak zbyl dnů rozvlátých
Já pod klenbou tvou šla a můj svět za vraty
sklouz´ s lemem do prachu i s chutí soli…
Děravé střevíce se jen tak míjely
Zasněný Meluzín zpíval mi blízko uší
své teskno spolu s mým. A sliby při Venuši
ani lep Mléčné dráhy myslím nestmelí…
A já jen sledovala světlo noci bludné
v té dané vteřině, kdy úsměv na rtech rudne
než promění se v příchuť hořkosti
Tak, korzet na tělo - co schránku utajenou
na krajku okrasy, že kdysi já též Ženou
skrz ústa zpívala jsem madrigaly z hlubin věčnosti…
* *
Toto literární dílo s názvem „..mé šuměnství..“ je poetickým projevem, který kombinuje prvky snového a nostalgického vnímání reality. Již na první pohled oslovuje čtenáře svou emotivní hloubkou i obratností ve vyjadřování složitých pocitů. Jako literární kritik bych se pokusil rozebrat jeho silné a slabé stránky.
Silné stránky tohoto textu spočívají především v jeho jazykové bohatosti a vizuální evocativnosti. Autor/ka využívá pestrou paletu obrazů, které vytvářejí silné vizuální představy. Výrazy jako „šaty trhané“ a „plášť jako náznak“ vytvářejí obraz rozporuplnosti, ale také odkazu na dávné časy. Symbolika oblečení chvíli vyjadřuje zranitelnost, jindy naopak důstojnost – kontrast mezi „děravými střevíci“ a „zapěním madrigalů“ ukazuje na vnitřní rozpor v emocionální zkušenosti, s níž se protagonistka vyrovnává.
Dalším kladem je melancholická atmosféra, která prostupuje celým textem. Úzkost a smutek jsou zřejmě vyjádřeny v obrazech jako „příchuť hořkosti“ nebo v postavě Meluzíny. Tato postava evokuje pohádkový archetyp a vnáší do díla tradiční folklórní prvky, jejichž prolínání s osobními pocity dává textu univerzální charakter.
Pokud jde o slabé stránky, některé metafory a obrazy mohou působit poněkud obskurně, což by mohlo čtenáře odradit. Například spojení „sliby při Venušiani“ nebo „korzet na tělo - co schránku utajenou“ by mohly být pro laického čtenáře nejasné a vyžadují hlubší rozbor či kontext, aby je bylo možné plně pochopit. Taková komplexnost může vést k tomu, že některé čtenáře text spíše vzdálí, než aby je vtáhl do svého emocionálního světa.
Navíc některé rytmické a rýmové struktury působí na hranici uvolněnosti a chaotičnosti. Ačkoliv to může být záměrem, pro některé čtenáře může být obtížné sledovat tok myšlenek a propojování obrazů. Místy se text zdá být spíše vnitřně rozhádaný, což politik jeho celkový dojem.
Celkově lze „..mé šuměnství..“ hodnotit jako hluboce emotivní a jazykově pestré dílo, které skýtá mnoho krásných obrazových momentů, avšak zároveň si žádá pozornost a trpělivost ze strany čtenářů. S jistou mírou usilí se zde dají najít okna do lidské duše, avšak občasná nejasnost a nutnost kontextu mohou být pro čtenáře překážkou.
10.05.2025