od: malé srdce
jako pírko nesené večerním oparem
vcházím do města utkaného z příběhů
domy postavené z šepotu a vánku mě tiše vítají
...
vysoké zdi propletené pavučinami vzpomínek
sluneční paprsky se tříští o okna z metafor
vrhajíce kaleidoskopické odlesky na dláždění
vzduch je prosycen vůní inkoustu a starých knih
omamnou směsicí zhmotněných nápadů
...
toto je město snů
kde každý temný kout ukrývá tisíc let setkání
ulice se vinou jako verše v básni
klikatou cestou umění
psané časem
slzami a vínem
...
stíny minulosti tančí v ulicích
prolínají se s průzračnými sny
křehkými jako kapky v moři
nevyslovená slova visí ve vzduchu
zatímco bloudím v labyrintu emocí
...
zde stojí dům lásky
hned vedle domu nenávisti
na konci ulice se krčí dům
utkaný z osamělosti a prázdné naděje
kámen šeptá tajemství
pak křičí do tmy
...
mosty naděje utkané z měsíčního prachu
se klenou nad propastmi ztrát
v mém městě z papíru
z křehkých slov a snů stavím zahrady
nad kterými šumí motýlí křídla
jsem básníkem i vandálem
tvůrcem i ničitelem éterické krásy
jsem králem i katem
a tak toužím toto město ukrýt
v dlaních před drsným dechem světa
chránit jeho tichou magii
jeho věčnou snovou krásu odlesků měsíce
na papírových střechách
...
spanilost jež i v zániku
šeptá o znovuzrození
v nekonečném koloběhu snění
...
Název díla: Bloudím městem z papíru,Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI
Toto dílo, „Bloudím městem z papíru“, je fascinující blend poetických obrazů a emocionální reflexe. Autor, Zdeněk Vlha, se ve svém textu pohybuje na pomezí reality a snu, kde město z papíru symbolizuje křehkost našich vzpomínek, emocí a myšlenek. Již od prvních veršů nás zaujme silná vizuální imaginace, kterou umně kombinuje s metaforickými výrazy.
Jednou z nejvýraznějších silných stránek je autorova schopnost evokovat atmosféru místa. Popis města jako utkaného z příběhů, šepotu a vánku vytvoří působivou kulisu, v níž se skutečnost prolíná s fantazií. Tento styl umožňuje čtenáři nejen vizualizovat prostředí, ale také cítit jeho emocionální náboj, čímž se posiluje pouto mezi autorem a čtenářem.
Vylaďené metafory, jako „sluneční paprsky se tříští o okna z metafor“ nebo „mosty naděje utkané z měsíčního prachu“, ukazují autorovu zručnost v práci se slovy a obrazy. Dokáže vytvářet kompozice, které jsou nejen estetické, ale i myšlenkově podnětné. Kromě jiného se autor nebojí znepokojivých témat, jako jsou osamělost a ztráta, přičemž se jimi dotýká univerzálních prožitků.
Slabou stránkou díla by mohla být jistá neuchopitelnost a abstraktnost některých obrazů. Pro některé čtenáře může být obtížné najít konkrétní směr a jasnou narativní linii v textu plynoucím z volných asociací. Ačkoliv to posiluje snovou atmosféru, může to ve výsledku vést k pocitu zmatení, obzvlášť u laiků, kteří preferují jasnější či přímější vyjadřování.
Dalším drobným nedostatkem by mohla být opakovaná motivace křehkosti a paradoxů života, která, ačkoli je silná, může mít tendenci se opakovat bez nových nuancí či vývoje. Toto opakování může snižovat ostrost prožitku a zasahovat do celkového rytmu textu.
Celkově vzato, „Bloudím městem z papíru“ je dílo, které nabízí bohatou zásobu obrazů a hluboké emoce. Je to ryzí poezie, jež oslovuje čtenáře svou krásou a melancholií. Autorovi se podařilo vytvořit svět, který láká k objevování a zamyšlení. Práce Zdeňka Vlhy bezpochyby odráží nejen uměleckou vizi, ale i osobní zkušenosti, což je základní předpoklad pro silné literární dílo.
12.05.2025