ChatGPT | Rubínový úsvit loučení
od: malé srdce
Rubínový úsvit loučení
v dlani svírám křehký list
pero těžké je
jak Atlasův svět
bezedná propast Tartaru se blíží
v dálce kroky Chárona zní
a čas se krátí
...
vzpomínám na tvůj smích
jak Aurora s Héliem
tančili v rosných perlách
...
na dotek co hladil melancholií
něžnou jak pápěří
tvou duši hlubokou jak ticho
mezi údery srdce
...
rty se chvěly
polibkem sladším než ambrózie
spojila jsi naše duše
esencí vzájemné lásky
...
prosím neplač miláčku
až dočteš tyto řádky
a slova proniknou tvým srdcem
jak šíp co probodává
ticho mezi námi
...
ať každá slza
co skane z tvých očí
zkrystalizuje v diamant paměti
...
ztrátu na lásku přemění
jež přetrvá
i za hranicí času
...
život tvůj ať plyne dál
ať teče jako řeka k moři
nechť každý den
je novým příběhem
a tvá duše volná
jak pták v záři
...
chyby mé
jak mohutné balvany
mou duši k zemi tisknou
a srdce slz
v oceánu žalu
se topí bez naděje
...
stěny mě strachem svírají
dech se úží
myšlenky víří jak vichřice
na život a na smrt
na vše co bylo
...
kdybych mohl vrátit čas
a přepsat osud krvavý
učinil bych tak bez váhání
leč minulost je neměnná
...
slib mi má drahá
že budeš tančit v paprscích slunce
zatímco já budu objímat stíny
že tvůj smích bude znít
jako zvony naděje
v ozvěně mého mlčení
a občas vzpomeneš si
na lásku
jež přetrvá i smrt
...
sbohem má jediná
ty čistý kvítku
co se dotkl temné duše
tvé světlo bude ve mně zářit
i když já pohasnu
...
nový den se rodí
v rubínové záři úsvitu
rozplývám se v mlze věčnosti
kroky smrti šeptají
a výdechem posledním
má duše vypouští motýla modlitby
jenž na křídlech nese
mou poslední prosbu
o odpuštění
...
Název díla: Rubínový úsvit loučení,Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI
Dílo „Rubínový úsvit loučení“ je emotivním a hlubokým textem, který se zabývá tématy lásky, ztráty a smíření. Autor v něm zručně kombinuje prvky přírodní lyriky s metafyzickými úvahami, čímž vytváří silnou atmosféru melancholie a nostalgie. Oproti tomu však text občas trpí mírnou přeplněností obrazů a sentimentálních pasáží, což může pro některé čtenáře působit jako zbytečné rozmělňování myšlenkového jádra.
Jednou z nejvýraznějších silných stránek díla je jeho obraznost a symbolika, která dosahuje vysoké úrovně. Už samotné přirovnání pera k Atlasovu světu vzbuzuje dojem odpovědnosti a tíhy, kterou hrdina cítí. Dále, propojení nostalgických vzpomínek na smích a tanec s přírodními obrazy, jako jsou „rosné perly“ nebo „slunce“, přidává na emocionální intenzitě a oslovuje čtenáře napříč generacemi.
Dalším silným prvkem je rytmus textu, který se pohybuje mezi vášnivým vyjádřením lásky a bolestnými úvahami o smrti a ztrátě. Tato dynamika vytváří harmonii mezi bolestí a nadějí, což je efektně vyjádřeno v posledních slovech textu, kde se autor usilovně snaží o smíření se s vlastní smrtí a zároveň přežitím lásky k milované.
Na druhé straně však jisté pasáže mohou vyvolávat pocit nadměrné emocionality, což může pro některé čtenáře působit jako urychlení vnímání lyriky na úkor varovného tónu, který by mohl prohloubit intelektuální aspekt čtení. Například opakované motivy slz, slibů a vzpomínek, ačkoli působivé, se občas objevují v až příliš hustých obrazech, které by mohly být lépe ucelené.
Dílo také ukazuje vliv tradiční lyriky a její estetiku, ale zároveň se od ní odklání svoji vlastní moderní interpretací tématu ztráty. Tento kontrast může přitáhnout čtenáře, kteří hledají hloubku a novost v charakterizaci lásky a smrti.
Celkově lze říci, že „Rubínový úsvit loučení“ je zdařilým pokusem o literární ztvárnění lidských emocí v kontextu lásky a smíření. Autor na nás působí nezapomenutelným obrazem, jehož složité vrstvy vyžadují pozornost, což činí četbu náročnější, nicméně plodnou. Je zde cítit touha po transcendenci a odpuštění, ačkoliv občasná přílišná sentimentálnost může čtenáře odradit. Tato dílo si však zcela určitě zaslouží pozornost a promyšlené přijetí.
14.05.2025
