od: mapato
Anotace: no romantické, chtěl jsem nostalgické, ale to tu není...je to vlastně od všeho trochu, tedy tak trochu i můj život...ale fakt jen trochu...
foto: mapato
VLASY DLOUHÝ AŽ NA RAMENA
bylo mi tenkrát jedenáct
v zadku už vítr budoucích let
všechno jsem věděl
jen ne co probírali jsme ve škole
ale měl jsem to na ptáku
a začal jsem říkat "ty vole"
první poluci doplnila první cigareta
dětskou patku
vystřídaly dlouhý vlasy
dlouhý až na ramena
mnoho věcí staly se po prvé
třeba první rum po biaku
kde zaštěkly výstřely Pat Garretta
v tom smutným dryáku
a pak
pak plakát vod kámoše
na něm nahá žena
vod tý doby to se mnou šlo z kopce
ještě teď je to se mnou nakloněný
když v šuplíku prohlížím
ten starý plakát tý nahý ženy
řekl jsem si: "proč ne?"
a šáhnul rukou do poklopce
otevřely se dveře
do pokoje vstoupila moje žena
podívala se mi mezi nohy
znala mě za ta léta
věděla vo něm mnohý
pak složila ten hambatej plakát
a dala ho zpátky do šuplíku
přistoupila ke mě
a usmála se
moje žena
je tak milá
a pohladila mý dlouhý vlasy
mý dlouhý vlasy
dlouhý až na ramena
Toto literární dílo, "Vlasy dlouhý až na ramena", vytváří fascinující hudbu slov na pomezí autobiografického vyprávění a surrealistického snění. Autor v něm poutavě zkoumá klíčové momenty přechodu z dětství do dospělosti, čímž se dotýká univerzálních témat jako jsou identita, touha a nostalgie.
Silné stránky textu spočívají zejména ve schopnosti zachytit intimní a někdy až trapné chvíle, které charakterizují proces dospívání. Jazyk je syrový a autentický, což umocňuje pocit těsnosti a bezprostřednosti přítomného okamžiku. Pochopení osobní krize a zmatení v pubertálním období je ztvárněno v katarzi, kdy se autor bez ostychu vrací k prvním sexuálním zkušenostem a zmatkům, jež provázejí vstup do „dospělosti“.
Mezi slabé stránky bych zařadil určitý chaos v narativní struktuře. V některých částech text působí zmateně a může působit jako volná asociace, což by mohlo některé čtenáře odradit nebo zmást. Nicméně, tento subjektivní pocit „roztrhnutí“ může být také chápán jako důsledek turbulentní doby adolescence, což konečně hodnocení ztěžuje. Také se může zdát, že umělecká forma, jíž autor zvolil, je příliš avantgardní pro běžného čtenáře, který by mohl preferovat více konvenční vyprávěcí struktury.
Celkově vzato, "Vlasy dlouhý až na ramena" nabízí wahnsinnou a cennou perspektivu na dobu, kdy se formuje osobní identita. Autor mistrně balancuje mezi nostalgií a realitou, což činí text velmi autentickým a emocionálně silným. Osvěžující je také touha po pravdivosti a otevřenosti v tématech, která jsou často opomíjena či tabuizována. Přestože se jedná o určitá nedorozumění v narativu, síla emocí a obrazů může čtenáře oslovit a přimět ho zamyslet se nad vlastními zkušenostmi v životním cyklu.
30.05.2025