od: Pavel D. F.
Anotace: Šílenství
Minule: Prokletý Umar není schopen řídit svůj lid, moci se ujímá Ostren a vyhlašuje válku Bojdře. Vojsko Beldanů je ale slabé, Grozmar to ví, pozve proto Ostrena na jednání do Karny. Zimika je na jeho pokyn nucena svou kletbu na Umara odvolat. Pro tentokrát vyhlašuje kletbu beldanský mág Taren na Grozmara a ten umírá.
--- --- ---
Korunovace královny Zimiky I. se konala tři dny po pohřbu krále Grozmara. Zimika se ujala vlády rázně. Ihned vydala výnos, že všechna rozhodnutí vlády podléhají dodatečnému schválení královnou. Běžná praxe potvrzení nebo vetování zákonů, které připravil parlament, byla rozšířena o možnost přímého zásahu královny do již projednaného zákona.
Další výnos upravoval postavení magiků. Napříště mohli provozovat svoji živnost pouze v cechu jehož rozhodnutí verifikoval nově zřízený Úřad pro kontrolu magie. Cech si bez schválení úřadem nesměl volit svoji komisi a nesměl sám vyhlašovat magiky mistry magických umění. Rovněž magické akademie podléhaly novému úřadu.
Nimumagnus se pokoušel rozhodnutí své ženy ovlivnit, Zimika mu však nechtěla naslouchat. Sama se postavila do čela Úřadu pro kontrolu magie, ona jediná směla čarovat bez omezení.
„Zimiko, přece nemůžeš veškerou kontrolu v zemi převádět na sebe. Jsme civilizované království, máme konstituci, nemůžeš zavádět samovládu,“ řekl Nimumagnus smutně.
„Nezavádím samovládu, ale řád. Za vlády mého otce nastala spousta zmatků, kterých se musíme napříště vyvarovat.“
„A k tomu potřebuješ mít pod kontrolou magiky? Před nedávnem jsem varoval tvého otce, že nesoulad mezi králem a magiky může být pro korunu nebezpečný. Teď musím varovat tebe. Cech magiků je svobodná organizace, nemůžeš ho svazovat nějakým úřadem.“
„O tom se vůbec nehodlám bavit, Nimusi. Magii nelze provozovat bez kontroly, protože sama její podstata přesahuje běžné vnímání světa.“
Lidem v Bojdře se novoty příliš nezamlouvaly, nejvíce se bouřili, pochopitelně, magikové. Všichni dvorní magikové rezignovali, podporu odmítla i Královská akademie magických umění. Zimika nařídila, aby napříště Úřad pro kontrolu magie jmenoval ředitele a rektory magických akademií a nechala odvolat Rabamagna z funkce rektora Královské akademie. Nimumagnus měl napříště řídit všechny akademie magiků v zemi.
Rozlícený Nimumagnus vpadl přímo do zasedání královské rady.
„Vážená královno, moje ženo, odmítám být tvým poskokem při likvidaci svobodného magického vzdělávání.“
„To nesmíš, Nimusi. Rozhodla jsem, že budeš akademie řídit ty, musíš mne poslechnout.“
„Tak víš co? Já rezignuji i na funkci ředitele magické Akademie v Kremtu. Nezapomeň, že mám dost dobré magické schopnosti, pokud to bude nutné, zastavím tvoje řádění silou!“
„Jak si přeješ, můj muži,“ řekla Zimika, vytáhla translet a seslala na Nimumagna kletbu magického kómatu.
Nimumagnus se zhroutil na podlahu, Zimika nařídila, aby ho odnesli do jeho komnaty a víc se o něho nestarala.
Literární dílo „Svobodná věda (II/22)“ představuje komplexní narativní strukturu, která se odvíjí ve fantasy prostředí s proupršenými politickými intrikami a magickými prvky. Autor se odvážně nebojí zasahovat do tematické hloubky moci, kontroly a odporu, a přitom udržuje dramatickou dynamiku, která má potenciál zaujmout široké spektrum čtenářů.
Mezi silné stránky textu patří především jeho schopnost vytvářet napětí pomocí konfliktu mezi hlavními postavami – Zimikou a Nimumagnem. Vztah mezi nimi je naplněn emocemi a dramatem, což dává čtenáři možnost prožít vnitřní boje a nesouhlas, který se vyvíjí v kontextu mocenských her. Autorova schopnost načrtnout psychologii postav, zejména Zimiky, je další výraznou devizou; její odhodlání a ráznost, ale především touha po kontrole, nabízí mnohé k zamyšlení o povaze moci.
Další pozitivní aspekt spočívá v promyšlenosti světa, který autor vytvořil. Jasně definovaná hierarchie a institucí, jako je Úřad pro kontrolu magie, ukazuje na složité vztahy mezi mocí a různými skupinami ve společnosti. Navíc pojetí magie jako nástroje, který vyžaduje kontrolu, je osvěžujícím a originálním přístupem, který podnící debatu o etice a odpovědnosti v oboru.
Co se slabých stránek týče, text trpí občasným přehnaným expozicím, kde některé dialogy vypadají jako příliš didaktické. Například scéna, kde Nimumagnus varuje Zimiku před nebezpečím, je množstvím explikací v ne zcela přirozeném dialogu. Tento styl může narušit plynulost pro čtenáře, kteří vyžadují organičtější projev postav. Zimika je silnou postavou, ale její motivace v některých momentech mohou působit poněkud jednostranně a jednoznačně, což může omezit hloubku její psychologické kompozice.
Kromě toho by některé popisy politického a magického systému mohly být obohacené o větší detaily a kontext, což by prohloubilo svět, ve kterém se příběh odehrává, a pomohlo čtenářům lépe porozumět zejména komplikovaným vztahům mezi postavami a institucemi.
Závěrem lze říci, že „Svobodná věda (II/22)“ nabízí zajímavou a napínavou studii moci, kontroly a individuálních ambicí v originálním fantasy světě. I přes některé nedostatky v oblasti dialogu a rozpracování postav se jedná o dílo, které svým čtenářům poskytuje podnětné myšlenky a možnost zamyslet se nad důsledky mocensko-magických her.
01.06.2025