od: Paulín
Anotace: Na stromě.
Bože dej ať jsem jak obyčejný list
ať neumím psát, ať neumím číst.
Na stromě poznání
mé přání, mé vyznání.
List ve větru víry a naděje
snad štěstí se na mě usměje.
List v bouři i tichém vánku
otevře mi Bůh další stránku?
Jen být samotný list
A v stránkách osudu číst.
Na stromě poznání.
Jen tohle nic víc,
jen tohle vyznání.
A nic víc...
V lyrickém díle „List“ se autor pokouší zachytit podstatu touhy po jednoduchosti a nekomplikovanosti lidského bytí. Tato báseň je na první pohled minimalistická, avšak pod její prostou strukturou se skrývá hluboké zamyšlení nad smyslem existence a místem jednotlivce v rámci širšího kontextu, kterým je „strom poznání“.
Silné stránky textu spočívají především v jeho schopnosti vyvolat emocionální odezvu. Autorovy prosby k Bohu, aby byl „obyčejným listem“, vyjadřují touhu po skromnosti a autentičnosti, což je v dnešní společnosti velmi silný a relevantní motiv. Tato metafora listu jako symbolem prostoty a přírodního bytí je nadmíru účinná; list se většinou stává jakýmsi ztělesněním pomíjivosti a nestálosti. Pocity víry, naděje a touhy po přijetí osudu se proplétají s obrazy přírody, což dodává textu určitý rytmus a harmonii.
Jazyková přímočarost je zároveň silnou stránkou, protože snadno oslovuje široké spektrum čtenářů a nutí je zamyslet se nad vlastními touhami a aspiracemi. Přímé obrazy, jako jsou „vítr víry“ a „bouře“, evokují dynamiku našich životních cest, což je další pozitivní aspekt díla.
Na druhé straně bych však mohl poukázat na určité slabé stránky. Vzhledem k minimalistickému přístupu se text nedokáže vždy plně rozvinout a některé myšlenky mohou působit příliš zjednodušeně. Například opakování některých frází, jako je „Na stromě poznání“, se může jevit jako nadužívání, které ubírá na rozmanitosti a hloubce výrazu. Možná by dílu prospělo více variabilnosti v jazykových prostředcích a fantazii, aby se vědomí ohlédnutí za prostou existencí propojilo s komplexnějšími úvahami o lidské psychice a emocionálním prožitku.
Celkově lze říci, že „List“ je dílo, které vyzývá k zamyšlení o prostotě a hloubce existence. Jeho silným argumentem je emotivnost a schopnost oslovit čtenářovu duši, zatímco slabé stránky v podobě opakujících se prvků oslabují jeho celkovou strukturu. Nicméně stále zůstává hodnotným příspěvkem k literárnímu dialogu o míře, jakými si ceníme obyčejnosti a jak ji dokážeme vnímat jako bohatou součást našeho života.
09.06.2025