od: šuměnka
Anotace: oprášený archiv 2006
oanarinaldi_deviantArt.com
*
na schodech zmatenosti / chladím svoje pivo
umět tak zadrnkat - zahraju píseň tklivou
umím jen vyprávět - tak sypu slova z pusy
o tom, že svět je Svět... Ač někdy nás i dusí...
.
na schodech pomatení / piju pivo svoje
toužím Zem uzdravit - kde hledat tajné Zdroje?
umím jen naslouchat - tak čekám tady tiše
na svět, co Světem je... A horce pro nás dýše..
.
na schodech pobláznění / pivo dopilo se
umět Stav rozptýlit - tak zpřeházím nit v ose
umím jen rozdat se - tak rozpráším své tělo
pro svět, jenž světem je! A v němž by žít se mělo!
* *
Toto dílo, přitahující pozornost svým názvem „..na schodech..“, je snadno interpretovatelné jako poetické vyjádření introspektivního hledání a vyrovnávání se s existenciálními otázkami. Autor pomocí jednoduchých, ale účinných obrazů čelí komplexním tématům, jako jsou identita, osamělost, a snaha po smyslu v chaosu životních okolností.
Silné stránky této poezie leží především v její tematické prostupnosti a schopnosti obrazně vyjadřovat složitá emocionální prožití. Výraz „na schodech zmatenosti“ nám okamžitě nastavuje rámec pro osobní zápas, který se v průběhu textu odvíjí. Schody jako metafora pro postup a překážky v životě působí efektivně, ačkoliv následující obrazy by mohly být rozvinuty do větší hloubky. Ve verši „umím jen vyprávět – tak sypu slova z pusy“ se ukazuje autorova schopnost reflektovat osobní frustraci, přičemž opakování fráze „tak“ vyvolává dojem toužebného návratu k nedosažitelným ideálům.
Další výhodou je využití zvukomalebnost a rytmu, které dotvářejí dojem tklivosti. Opakování struktur ve verších pomáhá čtenáři nacházet klíčová slova (např. „pivo“, „svět“, „umím“) a vytváří dojem souvislosti mezi jednotlivými myšlenkami. Výraz „pro svět, jenž světem je! A v němž by žít se mělo!“ může být chápan jak z hlediska osobního smyslu, tak jako širší kritika společnosti.
Na straně slabých stránek se ukazuje občasná až nadměrná zjednodušenost některých vyjádření. Přestože se autor snaží vyjádřit složitosti emocionálních stavů, některé formulace zůstávají příliš přímočaré a mohly by obsahovat více rozměrů. Taktéž by prospělo více variabilní rytmicity; po několika opakováních se struktura začíná jevit jako monotónní. Také metafora „umět Stav rozptýlit - tak zpřeházím nit v ose“ může být pro některé čtenáře nejasná, což oslabuje celkovou srozumitelnost.
Dohromady tvoří tato báseň zajímavý a emocionálně silný kus, který dokáže vyvolat úvahy o životních výzvách a otázkách smyslu. Doporučuji autorovi experimentovat s výrazově bohatšími metaforami a hlouběji prozkoumat emotivní písně svých vlastních výpovědí, což by významně obohatilo jeho styl a příběh.
13.06.2025