Anotace: Život je mozaika drobných zázraků. Každá událost - dobrá i zlá - je střípkem, který nás formuje a ukazuje, kdo jsme.
v plátěném pytlíčku
dostal jsem k svátku
tisíc barevných sklíček
a k tomu prázdný rám
~
vytvoř si mozaiku
řekne ti
kdo jsi
~
a tak jsem vysypal
všechny ty tvary
a začal skládat obraz
~
každý nový den
jak neotevřený dárek
co čeká na objevení
jsem rozbalil
jedno překvapení
~
východ slunce
jak první tah štětcem
maluje svítání
šálek ranní kávy
objímá mě
hřejivým dotykem
~
náhodný úsměv
neznámé ženy
v něžném polibku
ukotvený
~
zapomenutá cizí slza
ukryla se
v pláči deště
~
jiskřivý drahokam
vzácných okamžiků
ve večerním západu slunce
jak poslední tah štětcem
~
vše má svůj začátek i konec
jeden život jak jeden den
krásně zabalený
~
každá chvíle je dar
uzlíček malých zázraků
co netrvá věčně
~
a tak jsem den po dni
skládal střípky štěstí
~
jeden úlomek slunce
pohladil mi tvář
druhým jsem
promluvil k duši
a vložil do srdce chvění
~
v symfonii okamžiků
dýchal jsem život
~
než jsem zapomněl na své štěstí
~
Dílo „Každý den je dárek“ se vyznačuje silným emocionálním nábojem, jehož jádrem je oslava každodenních okamžiků, jež jsou vnímány jako dary života. Autor úspěšně zachycuje specifické momenty a pocity, které dokážou obohatit náš každodenní prožitek. Tato báseň obsahuje řadu silných metafor a obrazů, jež vtahují čtenáře do intimního světa prožitků.
Jedním z nejvýraznějších prvků je motiv proměny vnímání času, kdy je každý den prezentován jako nový, neotevřený dárek, na jehož objevení čeká překvapení. Toto spojení denního života s artefakty — jako jsou barevná sklíčka v pytlíčku — vytváří zajímavou paralelu mezi uměleckou činností a prožitím každodennosti, čímž autor naznačuje, že každý okamžik může obsahovat potenciál pro něco krásného.
Dílo se také vyznačuje Shakespeareovskou hrou s kontrasty: mezi sluncem a deštěm, úsměvem a slzami, životem a možným zapomenutím štěstí. Tato dualita dodává textu hloubku a upozorňuje čtenáře na to, že i v těžších chvílích existují chvíle radosti — „jeden úlomek sluncepohladil mi tvář“, což lze chápat i jako ukázku naděje.
Je však třeba zmínit některé slabiny. Využití volného verše a absenci jasné struktury může být pro některé čtenáře matoucí. Přestože takový styl může být kreativní, může také vést k pocitu nevyváženosti, a některé obrazy se zároveň mohou zdát mírně příliš abstraktní. Například fráze „v symfonii okamžiků“ je krásná, ale může ztrácet srozumitelnost, pokud není zasazena do konkrétního kontextu.
I přes tyto nedostatky je „Každý den je dárek“ poetickým dílem, které vybízí čtenáře k zamyšlení nad každodenním životem a jeho drobnými zázraky. Je to osvěžující připomínka hodnoty přítomného okamžiku a pozornosti vůči detailům, které často zůstávají opomíjeny. Autor se tedy prezentuje jako vnímavý pozorovatel, který dokáže zachytit krásu ve všednosti. Tato báseň má potenciál rezonovat v srdcích mnoha čtenářů a poskytnout jim inspiraci k objevování vlastních skrytých zázraků v každodenním životě.
19.06.2025