od: bezhlavý jezdec
Pírko
Spirálou smrti, ze šedi utkané,
do smutku zakované,
snáší se z oblohy…
volavčí pírko…
do oka…
po tváři sklouzne hebké, jak slza…
do srdce…
padá…
Pírko je vskutku skvostným příkladem moderní poezie, jejíž síla spočívá v jejím minimalistickém výrazu a emocionální hloubce. Autor se zde odvážně vypořádává s těžkými tématy smrti a smutku, a to prostřednictvím obrazného jazyka, který čtenáře vtahuje do hlubin lidských pocitů.
Silnou stránkou této básně je její atmosférická a obrazotvorná kvalita. Výraz "spirálou smrti, ze šedi utkané" okamžitě vyvolává pocit beznaděje a melancholie, a zároveň naznačuje cyklickou povahu existence. Přívlastky, jako "zakované" a "volavčí", posilují pocit zoufalství, ale zároveň i očekávání – volavky jako symbol smutku a osamělosti jsou zde výstižné a vytvářejí silný vizuální dojem.
Další silnou stránkou je rytmus a struktura textu. Krátké veršové úseky a přerušované věty napomáhají vyjádřit křehkost a nestabilitu emocí. Slova „do oka“ a „do srdce“ jsou silně evocativní a ukazují, jak smutek a ztráta pronikají jak do fyzické existence, tak do psychiky jedince.
Na druhou stranu, slabší stránkou této básně by mohla být její nejednoznačnost. I když to může být považováno za klad, pro některé čtenáře může být obtížné uchopit hloubku prožitku a vztahovat se k emocím, které autor zprostředkovává. Práce s metaforami, jako je pírko, i když krásná, může zanechat některé čtenáře v otázkách ohledně toho, co přesně autor zamýšlel sdělit.
Celkově "Pírko" představuje cenný příspěvek do sféry moderní české poezie. Je to dílo, jež vybízí k zamyšlení a reflektování nad existenciálními otázkami, a jeho jednoduchost v kombinaci s hloubkou emocionálního prožitku činí z této básně silnou pozici v literárním diskurzu.
22.06.2025