od: Anfádis
Na smetišti citů válela se
Kdejaká láska
Neopětovaná
Nepřípustná
Nenaplněná
Nechtěná
Nebohá
Osamocená
Všechny jsem je posbírala
Dala do pucu
A uložila
Do svého srdce
Tato báseň, nazvaná „Smutná báseň“, je stručným, avšak emotivně silným dílem, které se soustředí na tematiku nešťastné lásky a osamělosti. Autor zde zachycuje introspektivní pohled na utrpení, které je spojeno s neopětovanými city, a to skrze metaforu smetiště, kde lásky, jež nenaplnily naše očekávání, leží bez života.
Silné stránky této básně spočívají především v její schopnosti vyjádřit komplexní emoce s minimalistickým jazykem. Krátké a úderné fráze, jako jsou „Neopětovaná“, „Nepřípustná“ nebo „Osamocená“, koncentrují emoce do několika málo slov, což je velmi efektivní. Tato obraznost navozuje silný pocit beznaděje a ztráty, což čtenáři dovoluje se s textem snadno ztotožnit.
Dalším kladem je proces, který autor popisuje, když sbírá „kdejakou lásku“ a ukládá ji do svého srdce. Tímto gestem se vyjadřuje touha po uchování citů, přestože se jedná o lásky, jež přinesly více bolesti než štěstí. Tato kontradikce vytváří hloubku a oddanost, kterou si čtenář může osvojit, a mění se tak jednoduchý motiv smetiště na symbol vnitřního boje a přijetí vlastních emocí.
Na druhou stranu lze nalézt i slabé stránky. Báseň postrádá rozmanitost a nemá příliš širokou symboliku. Tím, že se soustředí pouze na negativní aspekty lásky, může působit jednostranně. Neprošel-li autor procesem, který by zachytil i náznaky naděje nebo pozitivní transformace, může se výsledek jevit jako příliš pesimistický a stísněný. Kromě toho absence víceroznačné metafory nebo kontextu může čtenářům, kteří se snaží o hlubší analýzu, ztížit plné porozumění.
Celkově je „Smutná báseň“ cenným příspěvkem do sféry současné poezie, zvláště pokud se témata osamělosti a emocionální bolesti stávají klíčovými body. I přes své nedostatky nabízí silný emocionální zážitek a podněcuje k zamyšlení nad vlastním vztahem k lásce a smutku.
04.07.2025