ChatGPT | 3. 7. 2025
od: Philogyny1
3. 7. 2025
Anotace: ---
Ten den jsi zachránila tři pavouky
Ano, první byl ve skříňce na talířku, tak jsem mu řekla:"Co tu děláš, prcku, vždyť umřeš hlady."
Odnesla ho do zahrady
Druhý mi pochodoval po ruce, zase prcek, odnesla ho pod růži do zahrady.
Třetí se schovával ve tmě žínky ve sprše.
Byl obrovský a chlupatý. Tak jsem mu řekla:"Zůstaň, už stejně pojedeme."
Přísahala bych, mračil se.
(Po pravdě se jí nechtěl chytat. Kdyby ho stiskla... Stisknout víc je snadné. Zahodit výčitky taky. Kdo umí přetočit hodinky před nárt smrti? Má smrt nárt? Jak našlapuje? Rozklad a vůni.
Má něco, co nás nutí vracet se a pak zas utíkat. Les. Seje nám za límec pnutí, nutí porodit a vůbec se nestydí. Koukám na něj, jak se převlíká. Vždycky mu při tom zapadnou oči. Lovím je z dešťové vody. Co přitom vypadne za zvířata...)
Jeli jste po dálnici a pod tebou prasklo kolo.
Hodilo nás to na svodidla a pak na druhou stranu, kolo dřelo o asfalt, řvalo mým hrdlem kurva drát, kurva a zrovna nikdo nejel.
Policie?
Hned.
Jako dva černí andělé.
Řeč jsme sbírali po kamenech co padaly o kousek dál ze skal. Byly poskládané ze slunce hlíny a kovu a znovu a znovu ždímané deštěm, pro další ještě. Jeden z nich se mračil. Přísahala bych.
Vzpomněla sis na ty pavouky.
Ano. Darovali mi život
víš to
Dílo """3. 7. 2025""" je vynikající ukázkou toho, jak lze v prostém, každodenním zážitku najít hloubku a filozofickou nadstavbu. Autorka se nebojí experimentovat s jazykem a formou a je evidentní, že má cit pro obraznost a symboliku.
Silné stránky tohoto textu spočívají především v jeho schopnosti vyvolat emoce a uvědomění o smyslu života a smrti. Úvodní scéna se třemi pavouky, které postava zachraňuje, je jakýmsi symbolem pro lidské hodnoty a etiku, což nenechává čtenáře lhostejným. Prvotní péče o malé tvory kontrastuje s pozdějším, dramatickým momentem nehody, což přináší do textu napětí a promyšlenost. Tato dualita, mezi péčí a destrukcí, je jedním z klíčových témat díla.
Jazykové prostředky jsou na vysoké úrovni; autorka hraje s metaforami a obraznými vyjádřeními, které pronikají do psychologické hloubky postavy. Například pasáž, kde postava "loví oči z dešťové vody," je velmi silná a evocující. Tyto stylistické prvky dodávají textu potenciál vytvořit silný emocionální zážitek pro čtenáře.
Na druhou stranu, některé pasáže, zejména v závěru, mohou působit na čtenáře zmatečně. Větší míra abstraktnosti v určitých pasážích (např. "žít víš to") může občas narušit tok vyprávění a čtenář se může cítit ztracený. To by mohlo odradit některé čtenáře, zejména ty, kteří preferují jasně strukturované vyprávění.
Další slabou stránkou je možná nedostatečné prozkoumání osobních emocí postavy během úmrtí. I když je zde naznačeno, že smrt má jakýsi význam (např. "kdo umí přetočit hodinky před nárt smrti?"), chybí zde hlubší introspekce a reflexe, která by mohla posílit emocionální dopad. Tato proměnlivost mezi extrémními emocemi a nebulózními myšlenkami může občas narušit celistvost příběhu.
Celkově lze říci, že """3. 7. 2025""" je fascinující a podnětné literární dílo, které si zaslouží pozornost. I přes některé nedostatky v jasnosti a důrazu na osobní emoce zanechává silný dojem a podněcuje k úvaze. Tato báseň může být vnímána jako výzva k zamyšlení o pomíjivosti života, vztahu k přírodě a významu drobných činů v našich životech. Autorka ukazuje, že i ty nejmenší výjimečnosti mohou mít zásadní význam.
05.07.2025
