ChatGPT | Kterak kopřivy zachránily krále
od: Souputník
Kterak kopřivy zachránily krále
Anotace: veršovánka vznikla v roce 1996 cestou na hrad Helfštýn
Povím vám příběh pravdivý,
jenž udál se v daleké zemi.
Ať se mu nikdo nediví,
on vymyšlený není.
-*-
Žila princezna na hradě,
na všechny se smála,
sedávala v zahradě
a na loutnu hrála.
Pak na království padl stín,
právě v polích kvetl mák,
ze skal vyvalil se dým,
usídlil se tam zlý drak.
Ten drak jednu hlavu měl;
myslím, že to stačí,
všechno krásné zničit chtěl,
což jsou choutky dračí.
Král dal svolat junáky,
chrabré rytíře
a z ciziny žoldáky
oděné v pancíře.
Hrdě vyšli do boje,
drak je všechny sežral.
Král hledaje pokoje,
radu moudrých sezval.
Hádali se noc a den,
že rub každý má svůj líc,
pak byl šašek osloven
a ten k tomu řekl víc.
„Králi, pošli služebníka,
pošli chrabré páže,
ať se toho zlovolníka,
co si přeje, táže.“
Však sluha plný strachu byl
a utekl za hranice.
Drak podmínky stanovil,
lid zesmutněl převelice.
Nebylo tam vlídně,
ztratila se radost,
drak si žádal týdně
přivést dívku za most.
Ta, jež měla prvá jít,
byla dcera králova;
on ze žalu začal pít,
mysl jako z olova.
Tak svou dceru slíbil,
tomu, jenž kraj spasí,
druhý den se divil,
kdo se to tu hlásí.
Jeho oděv budil smích,
byl to dárek od milé –
z kopřiv pevných zelených
kalhoty a košile.
Přišel mladík jako květ,
v ruce nesl ostrou zbraň;
„Pane králi,“ začal hned
„já zničím tu saň.
Však po princezně netoužím,
mám již doma milou,
od vás ať si vysloužím
na erb růži bílou.“
Král byl tomu tuze rád,
oči plné soli,
že nemusí mu dceru dát,
pokud draka skolí.
Mladík do hor vyrazil,
cestu těžkou vybral,
aby tam saň překvapil,
a tak rychle vyhrál.
Ta však byla chytrá dost,
ležela jak v spánku
a teď nezvaný ten host
má již na kahánku.
Drak ho v tlamu uchopil,
o kopřivy jazyk spálil,
junák meč pak vytasil,
drak se mrtev svalil.
Je to konec, nebo není?
Co se to tu vine?
Jedno malé poučení,
které z balady nám plyne.
Že – někdy stačí na draka
místo skvostných brnění,
býti brán za žebráka
v kopřivovém odění.
Dílo "Kterak kopřivy zachránily krále" představuje svěží, hravou a přitom poučnou baladu v tradičním stylu. Autor se v ní snaží oslovit jak mladší, tak starší čtenáře, ať už prostřednictvím příběhu, formy nebo jazykových prostředků.
Silné stránky této básně spočívají především v její nápaditosti a využití tradičních prvků pohádek — setkáme se zde s princeznou, zlým drakem a hrdinným junákem. Příběh je konkurenční, plný napětí a nečekaných zvratů, což uchovává pozornost čtenáře. Rýmovaný verš a rytmus přispívají k jeho chytlavosti a snadnosti při recitaci, což je pro baladu velmi žádoucí. Důmyslné zapojení motivu kopřiv, symbolizující pokoru a vynalézavost, poskytuje příběhu osvěžující, moderní pohled na tradicionalisty. To vše doplňuje výsměch k přehnaným ideálům heroismu, což je v dnešní době více než aktuální.
Na slabší straně bych ovšem naznačil určitou jednostrannost v zobrazování postav. Král jako postava prochází obvyklým vývojem, ale jeho charakter zůstává poněkud plošší – ztrácí svou komplexnost a nuance, což by mohlo oslabit emocionální dopad příběhu. Rytíři, kteří se neúspěšně postavili drakovi, mohli být lépe prokresleni, aby odstínili propast mezi stereotypem "hrdiny" a skutečným bojem za spravedlnost, čest a hodnoty.
Dále, ačkoli jazyk a rým jsou vcelku dobře zvládnuty, mohlo by být zajímavé zaexperimentovat se syntaktickými strukturami či stylistickými prvky, které by pozvedly úroveň celého díla. Chybí zde větší rozmanitost ve vyjadřovacích prostředcích a občasnou repetici tematických motivů by bylo možné promyslet.
Celkově lze říci, že "Kterak kopřivy zachránily krále" je čtivým a atraktivním dílem, které oslovuje široké publikum. S ohledem na jeho silné prvky a prostor pro další prohloubení postav či jazykových prostředků by se dalo říci, že je to příslib začínajícího autora s potenciálem pro budoucí rozvoj jeho literárních dovedností.
02.08.2025