od: kvaj
Toužím poznat absolutno, řekla žena,
neboť chtěla mít aspoň jednoho posluchače.
Není přede mnou nepropustná zeď, dodala.
A já ji poslouchal, i když jsem se ocitl
tím pádem mezi bytím a nebytím.
Člověk jde k oknu, aby skryl slzy, vysvětlila.
Láska je tiché naslouchání a součástí vesmíru,
láska je být přijat v celé své bídě, jaký jsi,
pokračovala se smutkem i nadějí v hlase.
Skrze ní jsem mohl cítit zase svou existenci.
Pozorovali jsme pak společně ve zřícenině hradu
kováře při práci, jak vytvářeli Nebeský globus.
Když jeden nemohl, podal kladivo druhému,
aby odhodlání a síla nepřišly nazmar.
Byla to nekonečná dřina, ale já mám trpělivost.
Lze se ptát, co bylo před vznikem vesmíru?
A jde jen o to, jestli ta otázka něco znamená,
jestli má smysl, neboť před vesmírem byl
zase pouze vesmír, jenom trochu odlišný.
Vždyť ale já jsem také jiný, má milá, milovaná.
Toto literární dílo „Co bylo před vesmírem“ nabízí fascinující pohled na existenciální témata, jež se dotýkají otázky bytí, lásky a smyslu existence, a to vše ve velmi přístupné a osobní formě.
Dílo vyniká svou jazykovou precizností a schopností vyvolat emoce. Hlavní postava, žena, je zde zřejmě prostřednicí hlubokého dialogu, který se odehrává jak mezi ní a posluchačem, tak mezi nimi a vesmírem. Tato dvojí rovina komunikace je silným prvkem, neboť umožňuje čtenáři přímo se zapojit do zkoumání abstraktních otázek. Ego a alter ego ve formě mužské postavy vystupují jako zrcadla pro názory a pocity druhého, což prohlubuje jejich vzájemné propojení na emocionální úrovni.
Silné stránky díla spočívají především ve filozofickém obsahu a jazykové plasticitě. Autor se nebojí složitých otázek, jako je existence a smysl lásky, a umí je podávat s velkou citlivostí. Vzniká tu pocit solidární práce, jak je naznačeno v popisu hradukovářů, kteří společně usilují o dokončení Nebeského globusu. Tento obraz nejenže symbolizuje kolektivní úsilí o poznání, ale také poukazuje na to, že v lásce a vztazích jde o spolupráci a vzájemné porozumění.
Na druhé straně, slabé stránky díla se mohou objevit v nejednoznačnosti některých pasáží. Například otázka, co bylo před vznikem vesmíru, je vykreslena jako ISO racionální úvahou, avšak nedostatečně rozvinutá. Čtenář může pocítit lehkou frustraci z toho, že se příliš neprozkoumává, co tento koncept vůbec pro postavy znamená v praktickém smyslu. Ačkoliv je tento záměr pravděpodobně zamýšlen jako prohloubení filozofického tónu, u některých čtenářů může vyvolat pocit nedostatečného uspokojení.
Závěrem, „Co bylo před vesmírem“ představuje zdařilou syntézu osobní reflexe a hlubokých filozofických otázek. Dílo zanechává čtenáře v úvahách o podstatě existence a lásky a jeho jazyková krásnost je bezpochyby jedním z nejsilnějších aspektů. I přes občasnou nejednoznačnost některých myšlenkových konstrukcí se jedná o cenný příspěvek, který vybízí k zamyšlení nad velikostí vesmíru a nám v něm.
03.08.2025