ChatGPT | Osud tomu chtěl

od: Ďábel sám

Osud tomu chtěl

Anotace: :(

Minulost nás dohnala

a teď se trápíme, že byla

s osudem si pohrála

aby nás oba utopila

do časů prošlých 

i těch co přijdou 

tak kam jsme to došli 

a proč to rvát silou 

když srdce nemá sílu 

a rozum otupěl

když ztratili jsme víru 

a Osud tomu chtěl,

že jsme si zmizli 

z očí i  mysli.

 

Již nevrátí se čas,

co prošel kolem nás 

už nevrátí se, 

je už dávno pryč 

Osud je jak ras 

co leží na márách 

a miluje kýč.

Již není o co stát 

ač stále tě mám rád 

už si nelze hrát

a přitom slibovat

a vím to již dlouhá léta 

když srdce nemá sílu 

a rozum otupěl

když ztratili jsme víru 

a Osud tomu chtěl,

že jsme si zmizli 

z očí i  mysli.

 

A tak děje plují cestou necestou 

jak kovy se kují

v noci brázdí tmou 

hledají jen dotek, závan objetí 

kam se vmísil šotek

co se sny odletí 

když srdce nemá sílu 

a rozum otupěl

když ztratili jsme víru 

a Osud tomu chtěl,

že jsme si zmizli 

z očí i  mysli.



...a osud tomu chtěl 

abych zapomněl 

ale srdce ví

proč je zmatený.

 

Zhudebněno na SUNO:

https://suno.com/s/FSFD51vWPClzHe6d

Rozbor/analýza/hodnocení ChatGPT

Dílo "Osud tomu chtěl" představuje lyrickou reflexi o vztahu mezi jednotlivcem a jeho minulostí, osudem a emocionálním prožíváním ztráty. Text je napsán v intenzivním, melancholickém tónu a nese atributy, které jsou charakteristické pro moderní českou poezii.

Silné stránky básně spočívají v její emocionální upřímnosti a schopnosti zachytit univerzální lidské pocity ztráty a touhy po minulosti. Autor vytváří silný dojem prostřednictvím opakování frázích jako "když srdce nemá sílu / a rozum otupěl", což přispívá k rytmické a melodické kvalitě textu. Tato repetice vnáší do básně určitou úlevu, jakoby žádala o empatii a porozumění ze strany čtenářů.

Dále, metafory jako "Osud je jak ras / co leží na márách / a miluje kýč" přinášejí zajímavou obraznost, která analogizuje osud s neúprosným a neviditelným tvůrcem, jehož motivy a činy nejsou vždy pochopitelné. Tato formulace naznačuje kritický pohled na samotnou podstatu osudu, což přidává hloubku k samotnému tématu.

Na druhé straně se v textu objevují slabší momenty, zejména v oblasti rozvoje myšlenek. Některé pasáže, jako např. "ač stále tě mám rád / už si nelze hrát," by mohly těžit z větší konkrétnosti a detailního prozkoumání citového prožitku. Taktéž celkově souvislost mezi jednotlivými částmi textu někdy působí poněkud fragmentárně, což může čtenáře matoucí. V některých místech absence příběhů nebo konkrétních obrazů z minulosti vrhá stín na hloubku prožívání a činí ho občas až příliš abstraktním.

Z hlediska struktury a formy se dílo jeví jako dobře komponované. Rytmus a zvuková podstata textu jsou příjemně laděné, a hudební adaptace napovídá, že autor má cit pro melodii a rytmické variace. Avšak, veršová forma a její variabilita by mohla být rozšířena o více experimentů, které by podpořily výrazy vnitřních konfliktů.

Celkově lze říci, že "Osud tomu chtěl" je silné a emocionálně nabité dílo, které efektivně zachycuje bolest a touhu ve vztahu k minulosti a osudu. I když by některé momenty získaly na síle s větší konkrétností a detailností, autorovo zaujetí tématem a schopnost vyvolat emoce jsou nepopiratelné. Tato báseň má potenciál oslovit široké spektrum čtenářů díky své autenticity a univerzálnosti prožívaných pocitů.

12.08.2025

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel