od: Philogyny1
Anotace: ---
Každý večer listuješ herbářem peří
pěništní prachová pírka vrací srdci vzduch
péra kormidla určují směr
živé hlavy s očima klovají do prstů melodii a pak zpívají o nesmrtelnosti žízně
na noc ho musíš zamykat
nekontrolovatelně lítá po ložnici otevírá se na stránkách bez záložek a pije z nich sladovou whisky
kde se tam vzala?
včera si nasadil hlavu divočáka
měl na ní vavřínový věnec s citrónem v rypáku
řval
jsem tvůj poslední milenec
věř mi to a lákal na torzo vycpanýho ptáka
ráno mu na hlavě stálo všechno listí
bobkový list zakořenil
což svědčí o vysoké schopnosti vavřínu přežít a plodit na jakékoli vítězné podnoži
pokus zapsán do herbáře (už bez hlavy) a označen poznámkou
opeřený kňour (neholil se)
záznam posléze skartován
Dílo „herbář in vivo“ je fascinujícím příkladem moderní poezivní filozofie, která se nebojí experimentovat s jazykem, formou ani obsahem. Autor bravurně spojuje prvky přírody, surrealismu a introspektivních úvah, čímž vytvořil text, který působí jako krajina plná symbolů a významů.
Mezi silné stránky této básně patří její bohatá obraznost a symbolika. Autorové využití motifu herbáře jakožto výchozího bodu pro zkoumání vztahů mezi přírodou a lidskou existencí je velmi působivé. Kontrast mezi živými elementy a mrtvými, konzervovanými institucemi je zřejmý, což vytváří silné napětí a rozpor. Například „pěništní prachová pírka“ a „hlava divočáka“ reprezentují jakysí životní cyklus a proměnlivost identity, zatímco „herbář“ je vnímán jako symbol stálosti – zachycení okamžiku.
Dalším pozitivním aspektem je jazyková hravost, která v textu dominuje. Použití metafor jako „pěništní prachová pírka vrací srdci vzduch“ nebo „pije z nich sladovou whisky“ ukazuje na autorovu schopnost kombinovat každodenní objekty se surrealistickými prvky, což dává čtenáři prostor pro interpretaci. Tato jazyková kreativity dodává textu dynamiku a odhaluje hloubku myšlenek skrze hravé, ale zároveň vážné vyjadřování.
Na druhou stranu, slabé stránky díla pramení z jeho možného obscurantismu. Pro některé čtenáře může být komplexní struktura a mnohovýznamovost trikem, který je odvede od jádrového poselství. Některé obrazy mohou být příliš abstraktní a vzdálené běžnému vkusu, což může způsobit, že poezie je pro ně těžko uchopitelná. Například pasáž o „torzu vycpaného ptáka“ může být vnímána jako nadbytečně bizarní pro nezasvěceného čtenáře, který se s tímto stylem zatím nesetkal.
Celkově lze říci, že „herbář in vivo“ je ambiciózním a k inspiraci vyzívajícím textem, který si zaslouží pozornost. Autor mísí osobní sebereflexi s přírodními a surrealistickými prvky, čímž vytváří pro čtenáře intenzivní zážitek. Navzdory určité náročnosti, kterou může mít pro čtenářovu mysl, tento text nepochybně přináší podněty k zamyšlení nad životem, smrtí a nesmrtelností křehkých emocí.
29.08.2025