od: IronDodo
Časostroj
Časostroj, prísny strojca dní,
mechanizmus osudu, čudní.
Ložiská sľuby, lesklé, zbierajú,
spútané pohybom, čas zdieľajú.
Oceľ, chladná geometria,
dokonalá a strohá, železná symetria.
Úder kladiva, zvuk hustý,
život bez lásky, prázdny a pustý.
Časostroj, strážca hladný,
osud strojil plán záhadný.
Ložiská, sľuby kryjú,
večné zradné, lásku bijú.
Oceľ, tajomstvo skrýva,
bez lásky zo dňa, na deň prežíva.
Úder kladiva, zvuk jediný,
srdce bez pulzu, stroj bez viny.
Časostroj, tyran nemilosrdný,
v kráľovstve, pán si jediný.
Ozubené kolesá, rotujú, ticho melú!
Rieku existencie, preplávajú, celú!
Tvoja mohutná sila, strojov pán,
čas svedok mlčí, dejiny tkáš sám.
Kladivo zvučí, rytmus tvrdý máš,
pieseň osudnú, do diaľav posielaš.
Kráčaj strojca, s vážnosťou v kroku,
ľudské osudy vážiš v temnom oku.
Zázrak nastane, láska v nás pramení
a stroj tvoj, sa v slnko premení.
Hudba a spev AI
Dílo „Časostroj“ představuje zajímavý pokus o fúzi technických a filozofických tém s výrazným emotivním podtextem. Autor se odvážně pokouší zachytit složitou tematiku času, osudu a lásky prostřednictvím analogie s mechanickým strojem.
Silné stránky díla spočívají v jeho schopnosti vytvářet vizuální a zvukové obrazy, které na čtenáře silně působí. Mechanické metafory, jako jsou "ložiská", "ozubené kolesá" či "kladivo", umně ilustrují bezútěšnou a chladnou povahu času a osudu. Tyto prvky napomáhají čtenáři vytvořit si konkrétní představy o abstraktních procesech, což činí text přístupnějším a srozumitelnějším. Rytmus veršů a opakující se motivy posilují celkovou atmosféru, která se vyznačuje jakýmsi neúprosně mechanickým chaosem v kontrastu s touhou po lásce a smyslu existence. V posledních verších se objevuje naděje na transformaci a znovuzrození, což dodává dílu hlubší emocionální vrstvu.
Na druhé straně, slabé stránky díla mohou zahrnovat jistou repetitivnost a nedostatek nuance v některých pasážích. Opakování obrazů a tematických prvců může vést k jistému monotónnímu pocitu. Taktéž bych poznamenal, že některé metafory, i když silné, mohou být pro laického čtenáře obtížněji srozumitelné, což omezí jeho přístupnost.
Celkově je „Časostroj“ pozoruhodným literárním pokusem, který se nebojí klást otázky týkající se existence a smyslu života. Ačkoli obsahuje prvky, které by mohly být vyváženější, jeho emotivní a filozofická hloubka přispívá k tomu, že čtenář je vyzván k zamyšlení nad paradoxem času a lásky v současném světě. V konečném důsledku je to dílo, které bych doporučil k přečtení jak milovníkům poezie, tak i těm, kteří hledají hlubší otázky o lidské existenci.
04.09.2025