od: Ž.l.u.ť.á.k.
Anotace: Trošička humoru s tradičně tichým a nejistým kytarovým nástřelem:-)
1.
Zrodila se veliká
láska, jako z televize,
v srdíčku jsou Vrb a K.
od Školní po Champs Élysées
do omítek vyrytí
až na cihly barvy touhy,
koho láska nesytí
nemà nic, jen život pouhý...
Ref:
Lásko, lásko divoká,
dej, prosím, ať slunce svítí
vztahu těch dvou - Vrb a K.
vztahu těch dvou - Vrb a K.
2.
Než si padli do oka,
poetové oba zdatní,
byla smutná - žena K.
a muž Vrb byl nekompletní,
teď na vzdory kritikům,
na vzdor žabožroutů výtek
ruku v ruce barákům
ryjí srdce do omítek...
Ref:
Lásko, lásko divoká,
uklidni je aspoň trošku
vždyť jsou tuším dospělá,
ta dvě dítka - Vrb a K.
3.
:-)
Dílo „Vrb a K.“ je lyrickou básní, která se snaží zachytit komplexnost lidských vztahů a lásky prostřednictvím sugestivních obrazů a metafor. Již na prvním pohled je patrné, že autor se ponořil do tematiky citů a emocionálních pout, což je důvodem, proč se čtenář cítí okamžitě přitahován k příběhu dvou protagonistů, Vrb a K.
Silné stránky této básně spočívají v její schopnosti evokovat emocionální odezvu. Jazyk je jednoduchý, avšak efektivní; autor použil srozumitelné výrazy a přímé metafory, které dosažení intimity s postavami usnadňují. Obrazy, jako jsou „dávat srdíčko do omítek“ a „barvy touhy“, evokují vizuální a emocionální asociace, které pronikají do hloubky citového prožívání. Opakování refrénu „Lásko, lásko divoká“ poskytuje textu melodii, která posiluje jeho lyrickou podstatu a dává mu rytmus.
Na slabé stránce je ovšem třeba podotknout, že část prostředníku v textu se může zdát poněkud schematická a příliš doslovná, což odráží jistou repetitivnost. V některých místech vnímáme snahu o vytvoření atmosféry a pocitu, avšak některé verše by mohly trpět nedostatkem hloubky a nuance. Například výrazy jako „žabožrouti“ a „kritici“ mohou působit jako klišé a odvádět pozornost od jinak zamýšleného smyslu.
Další nedostatkem je, že zatímco se autor snaží ukázat silnou chemii mezi Vrb a K., někde chybí konkrétní situace nebo popisné detaily, které by ještě více přiblížily nitro těchto postav. Čtenář by možná uvítal více kontextu o tom, co je vlastně spojilo, a jakým způsobem se jejich vztah vyvíjí – ačkoli to může být záměr, zdá se, že se dochází k nedostatečnému prokreslení jednotlivých momentů jejich interakce.
První a druhé sloky přinášejí vřelý pohled na vztah hlavních postav a jejich pokusy o překonání výzev, avšak poslední sloka zakončuje text úsměvem emotikonu. Tento prvek, ač může vypadat jako humorné završení, může vyvolat dezorientaci, neboť posunuje tón básně směrem k lehkovážnosti, která se nemusí zcela shodovat s emocionálním nátlaku dostupným v předešlých verzích.
Celkově lze dílo „Vrb a K.“ hodnotit jako pozoruhodný pokus o zachycení lásky a vztahových dynamik. Je tu znatelný potenciál vytvářet silné a nezapomenutelné obrazy, avšak občasná repetitivnost a nedostatek hlubšího průzkumu vztahu protagonistů ukazují, že by bylo možné zaměřit se na větší detailnost a bohatost vyjádření.
09.09.2025