od: cappuccinogirl
Anotace: á, bé, cé, dé, kočka přede - že dnes ta anotace jde tak trochu do legrace, protože nevim, co s ní a prázdnou ji nechci:-)*
Báseň je někdy taková a jindy maková
a úplně nejlepší, když bere dráhu do tvorohova.
Jenže když nabere směr tvaroh, ozvou se povidla.
Ale poezii to nevadí, roste, má zas o chuť víc.
Báseň je sudá lichá-
některá jen tak hledí do blba, i když nemusí být nutně dílem blbce,
jiná je stavem mysli, snůškou nesmyslů, tržištěm slov-
je z člověka a pro něj.
Báseň je
otrhanej žebrák umělá figurína ve výloze život zlomenej v pase
rozespalej filozof zázrak za bílýho dne přeslazenej čaj
leklá ryba křeč chyba systému kohoutí kokrhání
čas, kterej se vleče řeka, která teče...
Báseň je, co ani nedokážu říct-
a co vždycky budu cítit krapet jinak,
než ten, co mi ji čte přes rameno :-)*
Báseň "ŽIVA LIDMI" představuje zajímavý pokus o zachycení fluidní povahy poezie a jejího vztahu k lidem a lidským emocím. Autor se vydává na cestu, která nám ukazuje, že báseň je především prožitek, nikoli striktní definice nebo konvence.
Jednou z nejzřetelnějších silných stránek tohoto díla je jeho hravost a neformálnost. Jazyk je svěží a vtipný, často využívá absurdní obrazy, které přispívají k pocitu lehkosti a plynulosti. Například prvním veršem "Báseň je někdy taková a jindy maková" autor okamžitě zaujme čtenáře, přičemž přístup k obsažené myšlence je živý a bezprostřední. Tato neformálnost a hravost také napomáhá zprostředkování myšlenky, že poezie je proměnlivá a osobitá, což je další jasná kvalita tohoto textu.
Dalším silným prvkem je metaforická variabilita, kterou autor předvádí v prostřední části. Obrazy jako "zdánlivě otrhanej žebrák" nebo "umělá figurína ve výloze" vytvářejí kontrast a mnohovrstevnatost. Tyto obrazy nás nutí přemýšlet o společenském postavení, autenticita versus umělost a samozřejmě o filozofických otázkách existence.
Nicméně, dílo má i své slabé stránky. Například na některých místech dochází k jisté fragmentaci, kdy jednotlivé obrazy postrádají propojení, jež by umožnilo čtenáři lépe sledovat autorovu myšlenku. Místy se text jeví jako příliš rozptýlený, což může vést k nedorozumění a frustraci. Taktéž, konfrontace prvku humoru s filozofickými otázkami občas vytváří disharmonii, ve které čtenář může těžko rozpoznat, co je hlavním výpovědným motivem.
Po formální stránce se autor drží experimentální struktury, což mnozí čtenáři ocení, ale zároveň může některé odradit. V konečném důsledku je "ŽIVA LIDMI" zajímavým a podnětným textem, který přináší čerstvý pohled na poezii jako takovou, a přestože by mohl těžit z koherentnější struktury, jeho hravost a provokativnost z něj činí hodnotný přírůstek do současné básnické tvorby.
14.09.2025