od: Anfádis
zjistila jsem kolik měří
cesta od tebe ke mně
několik světelných let!
a nebudeš tomu věřit
Miláčku
zvláštní je máti Země
vždyť ode mě k tobě
je to raz dva
třeba hned
Veršovaná skladba "Miláčku" se na první pohled zdá být jednoduchou a přímočarou úvahou o vzdálenosti mezi dvěma milenci. Tato zdánlivá banalita však v sobě skrývá mnohem hlubší metaforu, která se dotýká nejen fyzické vzdálenosti, ale i emocionální a psychologické dimenze lásky.
Silné stránky díla spočívají především v jeho schopnosti vyvolávat silné pocity a myšlenky s minimem vyjádření. Autorce se podařilo spojit vesmírné pojmy zprávu o lásce a blízkosti, což poskytuje čtenáři prostor k zamyšlení. Použití "světelných let" jako jednotky vzdálenosti je mimořádně efektivní, neboť kontrastuje s banalitou každodenního životního prostoru, což posiluje pocit absurdity a vzácnosti lásky. Dále, opakování oslovení "Miláčku" vytváří intimní atmosféru, jako by tato slova byla výrazy bezprostřední touhy.
Na druhé straně, slabé stránky této práce mohou zahrnovat určitou míru opakovanosti a možnou banalitu ve výběru některých motivů. I když je koncept vzájemného vzdálenosti zajímavý a nadčasový, je také častým prvkem v literární tradici. Přestože minimalistický styl může oslovit některé čtenáře, jiní mohou považovat tuto formu za nedostatečnou, neboť si žádají více propracovaných obrazů či hloubky.
Celkově "Miláčku" vykazuje značný potenciál: nutí čtenáře zamyslet se nad paradoxem blízkosti a vzdálenosti a dává vyniknout silné emocí spojené s láskou. Své místo v literární krajině si zaslouží, i když by sneslo více experimentálního přístupu. Je to dílo, které ukazuje, jak lze pomocí několika málo veršů vyjádřit složité a univerzální pocity, což je bezesporu chvályhodný cíl.
22.09.2025