od: Philogyny1
Anotace: pro nedělní chvilku poezie - kde je jídlo tam to žije
Noc na nabírání prázdnoty těla
přisypu špetku chilli
vybílím špajz
po chvíli i ledničku
chtěla by chtěla ---
A je to tady
na svatého Martináče husa skáče do pekáče
spálil spálil ji
děvkař skáče kolem horka
byla celá červená
teď ji nikdo nechce
báseň ale řehtá dál
šťavnatá na skus
posypaná římským kmínem
někde mezi ciderem a lišáckým jablkem zvedl se orkán
tradadá
řekl mi
ta báseń je běhna
mám nejraději stehna
i prsa
nemravně olizoval z prstů můj hlas
pak křičel satane ustup
stojí mi
chci striptýz
ach ty husy na pekáčích
všechny stejně polku tančí
jenom bílé
v peřinách s červenými pruhy
tam řehtají úhyn luční koníci ve fraku s holou prdelí
jsou chvilku nesmělí
usínat v oškubaných
oči
co chumelí cestu v čertovských saních
Dílo "ta báseň je běhna" přináší unikátní literární zážitek, který spojuje surrealistické prvky s prvky absurdity a každodenního života. V autorově stylu se mísí extrémně vizuální obrazy se smyslem pro humor a ironii, což vytváří jakýsi kontrapunkt mezi lehkovážností a hloubkou.
Silné stránky tohoto díla spočívají v jeho jazykové hravosti a vytříbenosti. Autor umně manipuluje s jazykem a vytváří neobvyklé, ale výrazné metafory, které čtenáře vtahují do svého světa. Například obrazy "husa skáče do pekáče" nebo "náběrání prázdnoty" naznačují zvláštní kombinaci banality a absurdit, a to způsobem, který vybízí k zamyšlení o každodenních situacích. Míchání elementů jídla s tradičními postavami a motivy jako jsou svatý Martin a husičky dodává textu kulturní hloubku.
Dalším pozitivem je rytmus a struktura. I když se zdá, že text postrádá konvenční formu, v jeho volném verši se objevují rytmické prvky, které podporují jeho dynamiku. Stylizace jazykových her, jako "řekl mi ta báseň je běhna" nebo "ustup, stůj!", přispívá k živosti vyprávění.
Na druhé straně slabé stránky, které lze v díle nalézt, zahrnují obtížnost v určitém porozumění a interpretaci. Volná struktura a chaotické spojování obrazů mohou některým čtenářům připadat jako neprůhledné či nesrozumitelné, což by mohlo omezit jeho přístupnost. Také se objevuje otázka, zda autor nebude spíše sloužením pro vlastní jazykové experimenty namísto budování konzistentní myšlenky nebo narativu. Místy text jakoby balancoval na hraně mezi provokativností a zmatkem.
Celkově vzato, "ta báseň je běhna" je dílo, které vyžaduje od čtenáře otevřenost a schopnost vnímat hru s jazykem a obrazy. I když se v některých pasážích může zdát, že se ztrácí v surrealistických labyrintech, jeho jazykové bohatství a kreativita rozhodně stojí za prozkoumání. Tato báseň v sobě skrývá potenciál navodit hlubší úvahy o zážitcích a pocitech spojovaných s každodenním životem, jídlem a kulturou.
22.09.2025