❦
jaké je to krásné —
líbat nahou krůpěj
na rampouchu
být studu blíž
ve tváři ruměnec
cizího tepla
❦
Dílo „Ruměnec“ je krátká báseň, která se vynikajícím způsobem dotýká témat intimity, emocí a smyslového vnímání. V první řadě je třeba ocenit úspornost výrazu, která je pro poezii typická; zasahuje do hloubky lidského prožitku skrze kryptické, avšak silné obrazy.
Silné stránky této básně spočívají zejména v sugestivním jazykovém vyjádření. Fráze „líbat nahou krůpěj na rampouchu“ je příkladem vynalézavého metaforického vyjádření, které ve čtenáři vyvolává obraz křehkosti a zároveň intenzivního prožitku. Tento obraz, spojený s přírodními prvky, naznačuje jak překvapivou krásu, tak i pomíjivost okamžiku. Šeptavý tón poezie současně podporuje hlubokou emocionální rezonanci, což je další silnou stránkou díla.
Kromě toho použití slova „ruměnec“ jako symbolu studu a zároveň touhy přidává další významovou vrstvu. Věta „být studu blíž“ nastoluje otázku intimity a zranitelnosti, a to jak v mezilidských vztazích, tak i v osobních emocionálních prožitcích.
Celkově ale báseň trpí určitou abstraktností, která může být pro některé čtenáře neuchopitelná. Zaměření na metaforické obrazy, ačkoli krásné, může činit pochopení námětu obtížnějším. Čtenář, hledající konkrétní příběh nebo vývoj postavy, může být zklamán tím, že báseň spíše nabízí mozaiku pocitů než jasné vyprávění. Některé metafory mohou působit příliš labyrinticky, což může buď fascinovat, nebo naopak odradit.
Celkově se tedy může dílo „Ruměnec“ pyšnit silným jazykovým vyjádřením a emotivním nábojem, avšak jeho abstraktnost a metaforičnost mohou představovat výzvu pro čistě prozaické nebo narativně zaměřené čtenáře. Je to práce, která vyžaduje pozornost a otevřenost, ale která za to nabízí bohatství podnětů a emocí.
26.09.2025