od: IronDodo
Drobné zvončeky na úbočí,
tancujú v slnka jase,
kvet v tichej kráse sa točí,
láskou stebielko sa trasie.
Ich vôňa krehká, plná snov,
v tichosti lúky ozýva sa,
šepot nežných slov,
čistá, úprimná krása.
Pamäť detstva sa skrýva,
v každom bielom kvietku malom,
rozprávka dávna ožíva,
v zabudnutom ráne chladnom.
Tak obdivuj len z diaľky krehkosť,
ich čarovnú bielu žiaru,
smrť sa skryje za nežnosť,
v útrobách pominuteľného daru.
Nechaj ich krásu snívať ticho,
v ríši snov, kde večnosť vládne,
lebo dotyk zničí ťa rýchlo
a zmizne všetko nenápadne.
Nežiadaj viac, než dovolí ti vidieť,
v slnkom zaliatom tichu lesa,
márne sa snažíš hlbšie dovidieť,
zrak unavený k zemi klesá.
Dílo s názvem „Konvalinky - krása a smrť“ představuje emotivní lyrickou báseň, která kombinuje prvky přírody, nostalgie a existenciálního zamyšlení. Čtenář je ihned zasažen jemným a melancholickým jazykem, který evokuje jak krásu konvalinek, tak i jejich symboliku smrti a pomíjivosti.
Jednou z nejvýraznějších silných stránek tohoto díla je vynikající obraznost. Autor umně zachycuje estetickou krásu konvalinek, jejich zvonkovité tvary a křehkost, což je umocněno obrazným jazykem, jakým je „drobné zvončeky na úbočí“ nebo „čarovná biela žiara“. Tato vizuální a citová hloubka vytváří silné emocionální spojení s přírodou a vzpomínkami na dětství, což je další pozoruhodný aspekt textu. Atmosféra nostalgií prosyceného vzpomínání otevírá dveře k opisování vnitřních pocitů, které mnohý čtenář může sdílet.
Báseň se také tematicky zaměřuje na kontrast mezi krásou a smrtí, což je v literatuře časté, avšak v tomto případě je předneseno s půvabem a jemností. Poslední dvě sloky, které varují před dotykem a niterným zkoumáním tohoto krásného, avšak křehkého momentu, metaforicky ilustrují pomíjivost a hrozbu ztráty, což dává celé dílo existenciální rozměr.
Na druhou stranu se však dá pozorovat i několik slabších stránek. Rytmus a struktura veršů místy postrádají konzistenci, což může narušit plynulost čtení. Například použití různých metrických schémat v celé báni může čtenáři ztížit sledování rytmu. Navíc, některé fráze a obraty, ačkoliv esteticky působivé, mohou působit poněkud banálně, jako například „nežných slov“ nebo „v ríši snov, kde večnosť vládne“, které mohou v některých kontextech působit jako klišé.
Celkově tedy „Konvalinky - krása a smrť“ nabízejí čtenářům možnost hlubokého zamyšlení nad krásou a křehkostí okamžiků v životě. Dílo skvěle kombinuje přírodní motivy s poutavým jazykem, a i když se nevyhne některým formálním slabinám, jeho emotivní síla, obraznost a tematická hloubka jej činí cenným příspěvkem do poezie zaměřené na existenciální otázky.
09.10.2025