od: Philogyny1
Anotace: ---
Ježek spí / sny / pod prahem lesní polorozpadlé chatrče /
už bez sváteční halenky /
zima tluče špačky
pro pichlavý vesmír
najednou brečíš a nejde to zastavit
sople utíráš rukou
a
utečené krávy k tomu bučí
ve vypůjčených tělech
/ lom štěp a zmar /
potěžkává uprostřed ježka kousek spícího slunce /
Dílo „už bez sváteční halenky“ se vyznačuje silnou atmosférou, která na čtenáře působí jako melancholická, ale přitom temně poetická. Autor, prostřednictvím disonantní kombinace obrazů a výrazů, evokuje určité pocity ztráty a osamělosti, přičemž použité motivy přírody a zvířat skvěle korespondují s abstraktními myšlenkami a emocemi.
Silné stránky tohoto textu tkví v jeho schopnosti přitáhnout pozornost pomocí originálních obrazů, které čtenáři nabízejí překvapivé a živé asociace. Například linii „zima tluče špačky pro pichlavý vesmír“ lze interpretovat jako zobrazení zimní tísně a soužení, ale také jako metaforu pro zranění a neklid v rámci širšího kosmického kontextu. Další výrazné prvky představují paradoxní spojení „sople utíráš rukou“ a „autečené krávy k tomu bučí“, kterým se podařilo zachytit absurdnost běžného života v konfrontaci s vnitřními bolestmi.
Na slabší stránce lze však poukázat na určitou stylizaci, která může některé čtenáře zmást. Volení výrazů a struktur může působit až příliš komplikovaně nebo esotericky, což může ztěžovat porozumění pro ty, kteří nejsou obeznámeni s prozaickými experimenty či avantgardními technikami. Spousta obrazů může působit jako rozptýlení, místo aby dotvářela soudržnou myšlenkovou linii.
Celkově lze říci, že „už bez sváteční halenky“ je vysoce cenným příspěvkem do současné poezie, který má potenciál oslovit čtenáře hledající nuance v lidských emocích a vizuálních vjemech. I přes své slabiny má dílo sílu vyvolávat silné pocity a otevřená otázky, které zůstávají v mysli dlouho po přečtení.
12.10.2025