od: Ďábel sám
Anotace: ;)
Vzpomínky se probudily 
vlivem vlastních emocí 
možná totiž pochopily,
že už nejsou v mé moci.
Prostě jenom přežívají
chtějí dobře vypadat 
občas mi i nadávají
mám asi víc vzpomínat.
Emoce se rozhořely 
planou jako uhlíky 
minulostí dohořely 
občas dělaj budliky.
Kostlivci jsou uzavření 
asi někde ve skříni 
čekají na otevření 
a soudcovy pokyny.
Zkušenosti probouzejí 
závan staré bolesti
z rádia mi občas pějí 
hity z mojí mladosti.
Někdy mě to provokuje
city hudbou odmyká
myšlení mi zpomaluje 
a má duše naříká.
Nezmění se, co bylo dáno 
nezmění se, vzpomínky 
to co bylo prožíváno
v duši má své pomníky.
Co zůstalo usazeno
mohu jenom rozvířit 
minulostí uzavřeno
už to nelze uchopit.
Minulost se uzavřela 
vyvane jak vůně z luk
a má duše zkoprnělá
omlouvá se, žes byl kluk.
Zhudebněno na SUNO https://suno.com/s/ROU0LQuHacnRrspx
Dílo „Emoce vzpomínek“ je ukázkou osobní reflexe, která zachycuje složité spojení mezi emocemi a vzpomínkami. Přestože se autor nebo autorka potýká s hlubokými tématy, jako je nostalgie a smíření s minulostí, text v sobě nese jak silné, tak slabé stránky.
Silné stránky díla spočívají v jeho emotivní hloubce a upřímnosti. Jazyk používaný k vyjádření introspektivního pohledu na vlastnosti vzpomínek a emocí je místy velice výstižný. Příklady jako „Emoce se rozhořely planou jako uhlíky“ a „minulostí dohořely občas dělaj budliky“ ukazují na snahu provázat konkretizované pocity s obrazotvornými metaforami. Tato obraznost vtahuje čtenáře do vnitřního světa vypravěče, a tím mu umožňuje lépe porozumět a sympatizovat s jeho prožitky.
Dobrou angažovaností jsou též momenty překvapení a hravosti, jako např. „Kostlivci jsou uzavření asi někde ve skříni“, což v sobě nese jak humor, tak i určitý pocit obav či stydlivosti vůči vlastní minulosti. Autor se nebojí odkrytí složitých a často bolestivých vzpomínek, přičemž skloubení osobních prožitků se širšími tématy dává textu univerzální platnost.
Na druhé straně slabé stránky se odráží především v určité nejasnosti a nedotaženosti některých myšlenek. Versifikace, i když se snaží o svou vlastní formu, může občas působit roztříštěně a fragmentárně, což může narušit plynulost a souvislost čtenářového prožitku. Například, obraty jako „co zůstalo usazeno“ a „žes byl kluk“ mohou vyžadovat více kontextu, aby se čtenář mohl plně orientovat v předchozím běhu textu.
Rovněž by bylo vhodné se zaměřit na celkovou strukturu a rytmus, které by mohly posílit dynamiku textu. Některé části se zdají být slabě propojené a přechody mezi myšlenkami by mohly být plynulejší. Mnohem lépe by fungovaly, pokud by mohly být zpracovány tak, aby vybudovaly silnější narativní spojení a gradaci.
Celkově má „Emoce vzpomínek“ velký potenciál oslovit čtenáře svým emotivním vyjádřením, nicméně pro dosažení větší síly a hloubky by bylo třeba více preciznosti v jazyce a struktuře. Tento text je výborným základním kamenem pro další rozvoj a může se stát silnou součástí autorské poetiky, pokud se autor dostatečně zaměří na vylepšení nevyslovených a neprokreslených částí.
15.10.2025