od: bezhlavý jezdec
Podzim a dívka
Sluncem prostupujícím korunami stromů…
vodou hladící, krášlící, všeobjímající…
nebem konejšivým i znepokojivým…
trávou se prostírající…
měsícem vědoucím…
bolestí ochromující, radostí oblažující…
tvou krásou dechberoucí,dojímající;
vstupuješ, po špičkách do mysli…
srdce…
duše…
Dílo „Podzim a dívka“ představuje krátkou, avšak intenzivní básnickou koláž, která se zaměřuje na kontrastní atmosféru období podzimu a vnitřní prožívání jednotlivce, symbolizovaného dívkou. Text vyniká svým obrazotvorným jazykem a emocionálně bohatou expresí, která dokáže čtenáře vtáhnout do vnímání přírody a psychosociálních aspektů, jež s – v tomto případě podzimním – obdobím úzce souvisí.
Silné stránky této básně jsou jednoznačně její lyrický jazyk a schopnost evokovat obraznost. Hned v úvodu se setkáváme s analogiemi přírody a lidských emocí toho druhu, který vytváří silný vztah mezi popisovanými prvky. Slova jako „sluncem prostupujícím“ a „přírodou hladící“ navozují klidnou, ale i melancholickou atmosféru, typickou pro toto roční období, které je často spojováno s přechodem, jak v přírodě, tak ve vnitřní psychologii postavy.
Dalším kladným rysem je střídání různých registrů – od přírody k emocím, která vrhá světlo na dualitu prožívání. Tato dualita je v textu zachycena v popisu krásy a bolesti, což umožňuje čtenářům dále integrovat osobní zkušenosti s tímto tématem. Vztah dívky k podzimu by mohl být interpretován jako symbol roamingu mezi naší krásnou existencí a nevyhnutelnou smrtelností, což je další silný prvek básně. Dobře funguje také metaforický nástroj, kdy dívka jakožto živá postava proniká do „mysli“, což naznačuje její vliv a sílu v kontextu přírody i vnitřního světa.
Na druhou stranu, jednou z slabších stránek díla je jeho struktura a formální uspořádání. Obrazná výstava, i když působivá, se místy Poněkud rozpadá, neboť neexistují jasné logické souvislosti mezi jednotlivými částmi. Výsledná koláž může čtenáře zmást a vyžaduje od něj aktivní úsilí k propojení jednotlivých obrazů a myšlenek. Taktéž by bylo možné více prohloubit postavu dívky, která by mohla získat jasnější definici nebo hloubku, neboť v současném stavu slouží spíše jako abstraktní symbol.
Celkově tedy „Podzim a dívka“ čelí protikladům – nádherným vizuálním obrazům, které kladou důraz na uspokojivou poetičnost, ovšem na úkor jasné narativní struktury. Dílo má potenciál rezonovat v srdcích čtenářů, pokud jim bude umožněno volně se v něm pohybovat, ovšem pasti neodvoditelnosti mohou někoho odradit. S ohledem na hloubku a sílu emocí zůstává však básni přizváno místo v bezprostředním vyjádření lidského prožívání v souvislosti s přírodou, tedy je to dílo, které si zaslouží pozornost.
18.10.2025