od: Souputník
Anotace: (pikle z německého Pickel – malá bodná zbraň, často používaná k vraždám)
Tajně jsem si ukul pikli,
pevnou, ostrou, do dlaně.
Neboť jsme si nějak zvykli,
sázet v sporech na zbraně.
Teď mám pikli a jsem v suchu,
nemusíte však mít strach.
Popřejte mi, prosím, sluchu,
byť mám pikli, nejsem vrah.
Ale když to bude třeba,
tak tu pikli použiju,
zabodnu ji do souseda,
pak si ruce umyju.
Kujme pikle, kujme směle,
chechtejme se do dlaní.
Bodnout lidi málo bdělé
mnohý z nás má nadání.
Však,
ze strachu se krčím vzadu,
že mě kdosi oddělá,
vždyť kout pikle má tu vadu -
(což je k zlosti docela).
Že, kdo nosí v kapse pikli,
narazí na piklíře…
Pikle nejspíš proto vznikli,
jeť nouze o rytíře.
Poezie „Pikle“ je fascinujícím dílem, které se zabývá tématy agrese, nedůvěry a lidského strachu. Autor zvolil osobitý jazyk a strukturu, aby vyjádřil niterné pocity, což je jednou z jejích nejvýznamnějších silných stránek.
Silnou stránkou této básně je její schopnost umně kombinovat ironii a tragikomicnost. Vynález „pikle“ jako metafory pro zbraň nebo prostředek k manipulaci a podlosti činí z textu výpověď o lidské přirozenosti. Čtenář se snadno může ztotožnit s pocitem, že v konfliktních situacích je snadné sáhnout po násilí jako rychlém řešení, což je zachyceno v řádcích „sázet v sporech na zbraně“ a „zabodnu ji do souseda“. Tento motiv je aktuální, neboť skrytý konflikt a násilné promluvy jsou běžnou součástí dnešní společnosti.
Další pozitivní rys spočívá v rytmu básně, který se pohybuje od hravého k napjatému. Autor se hravě představuje jako tvůrce „piklí“, což dodává textu nejen lehkost, ale také určité lehkovážné pohrdání vážností situací. Roztříštěnost myšlenek a skoky mezi dětinskou hravostí a vážným zamyšlením zvyšují dynamiku textu, zatímco rýmy a repetice („kujme pikle, kujme směle“) napomáhají jeho zapamatovatelnosti.
Na druhou stranu, jedna ze slabších stránek může být v absenci hlubší reflexe o důsledcích takového chování. Přestože je ironie a kritika povrchního přístupu k konfliktům patrná, chybí zde možná větší hloubka v zachycení následků této „zbraně“. Zatímco se báseň hraje s představou o síle a hrozbě, ponechává čtenáře spíše v rámce emocí než v prostředí pro úvahu o tom, co znamená žít ve strachu a nejistotě.
V závěru lze říci, že „Pikle“ je dílem, které efektivně kombinuje humor a kritiku na počítách lidské přirozenosti. I když by mohlo nabídnout hlubší úvahy o důsledcích takového chování, jeho forma a jazykové hrátky zůstávají silnými přednostmi, které osloví široké spektrum čtenářů. Důvtipná metafora „pikle“ odráží realitu mnoha z nás, což činí z této básně aktuální a důvtipný podnět k zamyšlení.
20.11.2025