od: Souputník
Až při útoku posledním
kolísaje upustím svůj meč
- za tu představu se rdím
zní zbaběle snad… leč…
může se to klidně stát…
Až po bitvě prohrané
budu vody Styxu pít
kdo z vás (když já už ne),
pozvedne pak pevný štít?
A prapor zas nechá vlát?
Až padnu pod hromadou těl
mých zavilých protivníků.
Kdo z vás by pak asi chtěl
stát tam opět hrdě v šiku
a zdolávat bouři krutou?
Nežádám teď odpovědi,
kterou v sobě dávno máte.
Nuže, muži, dolů hledí
dnes, jako již mnohokráte…
Smrt!
Ni život pod knutou!
Toto literární dílo, nazvané "Před předem prohranou bitvou", je silným vystoupením, jež se zabývá tematikou odvahy, porážky a existenciálních úvah v kontextu válečného konfliktu. Autorovi se podařilo zachytit intenzivní emocí a hluboký vnitřní boj, což dává celému textu specifickou naléhavost.
Silné stránky díla spočívají především v jeho atmosféře a výrazovém jazyce. Autor výstižně využívá metafory, což umocňuje pocit beznaděje a tragiky, jež je obsažena v samotném jádru textu. Klíčové prvky jako "meč", "smrt", "prah smrti" a "zbabělost" vytvářejí silný obraz představující boj nejen fyzický, ale i psychologický. Básník se nebojí přiznat slabost a lidskou nedokonalost, což dodává dílu na autentičnosti a hloubce. Představa pití vody Styxu po prohrané bitvě je hlubokým symbolickým vyjádřením smíření se s osudem, zatímco otázky položené neznámému "vy" posouvají reflexivnost díla na další úroveň.
Na druhou stranu, některé části textu mohou působit na čtenáře poněkud pesimisticky až nihilisticky. Vzkaz "Ni život pod knutou!" lze chápat jako projev zoufalství a rezignace, což se nemusí snadno konzumovat. V této souvislosti by bylo zajímavé vidět alternativní pohled, například vykreslit, jaké možnosti by existovaly, i kdyby byl konflikt poražen. Tento přístup by mohl nabídnout širší spektrum protipólů k dominantnímu pocitu beznaděje a umocnit tak celkovou dynamiku textu.
Stručně shrnuto, "Před předem prohranou bitvou" je silnou básní s originálními myšlenkami a emotivním zápalem, která dokáže zasáhnout čtenáře svou hloubkou a intenzitou, přičemž její ponurost a pesimismus mohou být na jednu stranu výzvou, na stranu druhou pak nabízejí možnost k hluboké introspekci. V konečném hodnocení je to dílo, které má potenciál rezonovat s těmi, kteří se nebojí konfrontovat těžká a komplikovaná témata lidské existence.
29.11.2025