od: Anfádis
večer co večer
zastřihuji křídla
láskyplným snům
na lůžku
ze smutných pírek perutí
spím pak
po celou noc
docela chladně bez hnutí
Dílo „Po celou noc“, které se skládá z několika volně uspořádaných veršů, předkládá čtenáři pocit osamění a vnitřní rozpor v souvislosti s láskou a sněním. Silná stránka této básně spočívá v její schopnosti evokovat emocionální prožitek. Obraz „zastřihuji křídla láskyplným snům“ je velmi silným vyjádřením touhy po lásce, ale také rezignace a ztráty, což je podtrženo kontrastem mezi křídly a smutnými pírek perutí.
Struktura básně je minimalistická, což přímo koresponduje s obsahem. Krátké verše posilují atmosféru intimity a melancholie. Jazyk je jednoduchý, ale přitom se v něm skrývá hluboký význam. Tento styl může být pro laiky přitažlivý, avšak pro literárního kritika může působit mírně chatrně, protože se vyhýbá sofistikovanějším metaforám a jazykovým hříčkám, které by rozšířily paletu vyjádření. Může se tak stát, že čtenářům nemusí zcela postačovat, aby si stvořili komplexnější obraz prožitku.
Na slabší straně by se dalo zhodnotit to, že dílo se nezabývá hlouběji daným tématem a může se jevit jako příliš povrchní. Motivační prvek „spím pak po celou noc docela chladně bez hnutí“ může být vnímán jako nedostatečně rozvinutý, a to zejména pro čtenáře, kteří vyžadují větší komplexitu a nuancovanost.
Celkově vzato, „Po celou noc“ jakožto krátká báseň efektivně zachycuje úzkost a osamělost, avšak nedostatek rozšířené obraznosti či subtilní psychologické analýzy může zanechat dojem, že se jedná spíše o náčrt pocity než o plnohodnotnou literární reflexi složitého tématu. I přes tyto nedostatky však zanechává dílo silnou stopu v podobě emocionální autenticity a krásy jednoduchého vyjádření.
07.12.2025