od: Philogyny1
Anotace: ---
Básně jsou osamocené plaňky ve stržích myšlenek
naroubuješ jim ušlechtilou krev
tváří se sveřepě
zhasnou jaderník
i dveře štědrého dne
ztluštělá borka plané ptáčnice
ční nepatřičně pod padlými těly
na chvilku rozkvetla Barborka
Jen jedna má oči šílené tak
že z nich chceš vytáhnout králíka
ve svatebním klobouku se závojem
utíká po hrnčířském kruhu tvých myšlenek
pokusil ses svléknout oblečenou nahotu
byl pod ní stud
voliéra s cizokrajnými ptáky
viděl jsi sám sebe
mám prsty od hlíny
to jen keř
zakousl se zákeřně do kalhot
koleno svírá díra
krev je černá
plná ostružin podzimu
z huby mu
visí rybářský vlasec
se zaseknutým létem
a někdo bez rukou hladí teplem pro zimu
zase řvu
kurva kurva kurva drát
a nejde to urvat
Dílo "na chvilku" zaujme čtenáře svým ryzím emocionálním prožitkem a syrovostí vyjádření. Autor zde pracuje s obrazotvornými metaforami, které vytváří jakýsi kaleidoskop pocitů a myšlenek, vyvolávající silné reflexe na téma osamělosti, existenciálních krizí a vnitřního boje.
Silné stránky tohoto díla spočívají především v jeho poetické jazykové kreativitě. Autor mistrně kombinuje obrazy přírody a lidského emocionálního prožívání, čímž vytváří důvtipné paralely mezi vnějšími a vnitřními světy. Například fráze "ztluštělá borka plané ptáčnice" a "krev je černá plná ostružin podzimu" vypovídají o styku mezi přírodou a lidským životem, přičemž evokují i jakousi náladu melancholie. Tento kontrast mezi krásou a temnotou je silným prvkem, který činí text emotivně bohatým.
Dalším výrazným kladem je tematická rozmanitost, která se promítá ve stále se vyvíjející dynamice textu. Od reflexe vnitřního já, po kritiku společenských norem a hodnot – například scéna s "holýma rukama" naznačuje proraženou přítomnost, a tím i vzduch obav a frustrací, které se na člověka valí v moderní společnosti.
Na druhou stranu lze najít slabé stránky, které některé čtenáře mohou odradit. Obraznost textu, i když fascinující, může působit až příliš abstraktně a obtížně uchopitelně, což vytváří barrevu těžkosti při prvním čtení. Ne všechny pasáže se čtenářsky odemykají hned, a tím může být některý z nich odrazen, nebo dokonce zmateni. Některé obrazy působí jako zdařilé, avšak mají tendenci zasytit pro čtenáře nejasnost.
Dále je v některých místech cítit snahu o dadaistické prvky, jako je opakování slov "kurva kurva kurva", což může být vnímáno jako silný emocionální výkřik, ale zároveň také jako určitá míra chaosu, který ne každému příjde přijatelný v kontextu ostatního textu.
Celkově řečeno, "na chvilku" je fascinujícím literárním dílem, které vyžaduje aktivní účast čtenáře, a nabízí mu prostor k samostatnému rozjímání o hodnotách, kontrastech a emocích. S výjimečnou poetickou prací se snaží najít spojení mezi vnitřním a vnějším světem, a přestože může oklamat některé čtenáře svou abstraktností, ti trpělivější se mohou odvděčit prohloubením vlastního pohledu na realitu.
16.12.2025