na chvilku

 

Básně jsou osamocené plaňky ve stržích myšlenek

naroubuješ jim ušlechtilou krev

tváří se sveřepě

zhasnou jaderník

i dveře štědrého dne

 

ztluštělá borka plané ptáčnice

ční nepatřičně pod padlými těly

na chvilku rozkvetla Barborka

 

 

Jen jedna má oči šílené tak

že z nich chceš vytáhnout králíka

ve svatebním klobouku se závojem

utíká po hrnčířském kruhu tvých myšlenek

 

pokusil ses svléknout oblečenou nahotu

byl pod ní stud

voliéra s cizokrajnými ptáky

viděl jsi sám sebe

 

mám prsty od hlíny

to jen keř

zakousl se zákeřně do kalhot

koleno svírá díra

krev je černá

plná ostružin podzimu

z huby mu

visí rybářský vlasec

se zaseknutým létem

a někdo bez rukou hladí teplem pro zimu

 

zase řvu

kurva kurva kurva drát

a nejde to urvat