od: Philogyny1
Anotace: ---
Les zasel tvé paty do mých stop
smích je zvířecí
opis bot odpovídá kopytům s drápy
se svatým otiskem skeletu
jdou divocí psi
krajinou myšlenek
jeden z nich se prokousal skleněným okem
je tu
nikdo tě neučil přebalit posvátné ticho s povijanem /tam volají dospělí kluci mámu/
je tu
zaútočí a rozerve břicho maličké psici
ten den jsi odešla i ty
s pláčem za mrtvé padaly jeřabiny s namalovanými rty do psí dečky
celý les les padal naznak
rval z břicha další a další kmeny
změnily mu tvář
do grimasy odpuštění
měl zlomený vaz
konečně zakořenil
do dne kdy odešla
se vyválí jelen ve svém prku
vítr mu naježí chlupy v podbřišku
ale smrt začala dýchat v laních
zapsala si
takových kolíbaných ježíšků
Báseň působí jako surový, snově-orneňovaný záznam z traumatu nebo ztráty. Její síla spočívá v řadě silných, nevšedních metafor a v atmosféře, která se drží čtenáře — mrazivá, někdy až primitivně živočišná, přesto intimní. Současně text zůstává fragmentární; nechává mnohé naznačeno, nevyřčené, což může být záměrné, ale občas také brání citelnějšímu emocionálnímu uchopení příběhu.
Silné stránky
Slabé stránky
Celkové zhodnocení: Báseň je silně vizuální a atmosférická práce, která vyniká originálními metaforami a syrovou emocionalitou. Její fragmentární, snový charakter působí záměrně a má výrazný estetický přínos, ovšem někde ubírá čitelnosti a emočnímu prožitku konkrétnější linie nebo jasnější kotvy vypravěče. Doporučil bych ponechat hrubý, surový styl a zachovat silné obrazy, ale zvážit drobné úpravy v přechodech a případně selektivní doplnění některých kotvicích prvků (například jediná věta nebo obraz, který by více ukotvil časoprostor či vztah mezi postavami). Celkově jde o působivou báseň s výrazným hlasem, která má potenciál silně oslovit čtenáře, když se trochu zpřehlední její vnitřní struktura.
18.03.2026