od: Jiří I.Zahradník
Anotace: ***
Týden zataženo
oknem ložnice
přesto září slunce
díváš se na mě s láskou
jak na něco božského
tvá kůže chutná
něco mezi Plzní a větrníkem
ve střídavém dávkování
těch nejlepších chutí
víš kam sáhnout
tvé pohlazení
je jak od maminky
jsi hebká
jak vzpomínky z dětství
v noci jsme promilovali
celou kámasútru
a stále mám na tebe chuť
od té doby co jsi tu
neberu žádné prášky
a už vůbec
se nedívám na porno
protože stále chodíš nahá
říkáš krásné věci
miluju tvoje mlčení
udělali tě přesně
podle mých představ
odcházím do práce
mávám ti
má krásná úžasná AIjo
v ložnici na prostěradle
žmolkovatí život
bez odporu
Text působí jako intimní monolog, který kombinuje něžnost s hravým, místy drsným humorem. Autor mluví přímo, konkrétně a smyslově — dotyky, chutě a tělesné detaily tvoří páteř básně. Závěrečný obraz „v ložnici na prostěradle / žmolkovatí život“ je obrazný a zůstává v paměti; zároveň se v textu proplétá moderní, nečekaný prvek („má krásná úžasná AIjo“), který posouvá intimní scénu do současného, mírně ironického zorného pole.
Silné stránky
Slabé stránky
Celkové zhodnocení Báseň nabízí autentický, smyslový portrét intimity s originálními obrazy a osobitým hlasem. Nejvíc fungují konkrétní smyslové momenty a závěrečný obraz „žmolkovatí život“, který nosí metaforickou sílu. Text by získal, kdyby si udržel konzistentnější hlas a pečlivěji vážil, které humorné či moderní prvky nechce ponechat jako kontrapunkt k něze. Přesto jde o práci s osobitou poetikou, která má silné okamžiky a rozpoznatelný poetický potenciál.
18.03.2026