od: MartinX
Dvě cestičky, letní chvíle,
ruku v ruce mezi skály,
popoběhnou rozpustile,
nad horami mraky v dáli.
Sotva popadnou svůj dech,
už zas laškují se spolu,
pot jim stéká po zádech,
už jsou nazí, k moři dolů.
Do vln skočí ze skály,
chladná voda je tu vítá,
ranní moře zpívá z dáli,
Biokovo - právě svítá.
Paprsek dnes bloudí mraky,
hledá cestu k Jadranu,
dívce zbarví tváře taky,
nach jí sluší po ránu.
Svět se zklidní na chvíli,
doznívá jim noční sen,
břichem křídla motýlí,
odmávnou zas nový den.
Píseň působí jako radostná, smyslná malba ranního okamžiku na Jadranu. Celkový dojem je příjemně kompoziční: čtyřverší s pravidelnou střídavou rýmovou vazbou vytváří hudební tok, obraznost je založená na konkrétních smyslových vjemech (pot, chlad vody, paprsek světla) a motivy (skály, moře, Biokovo, Jadran) text pevně ukotvují v místě i čase. Téma probuzení, hravosti a intimity mezi dvěma postavami je zpracováno bez přehnané sentimentalizace, autor si vystačí s jednoduchými, přímými obrazy, které čtenáře okamžitě vtáhnou do scény.
Mezi zřejmé silné stránky patří:
K slabším místům textu, které by stálo za drobné upravení, patří:
Celkové zhodnocení: jde o působivou, melodickou a přístupnou lyrickou scénu, která dobře pracuje se smysly a místem. Stačí několik pečlivých jazykových úprav (oprava nejasných výrazů, doladění promyšlenější metafory) a text by získal na jasnosti a síle bez ztráty své přirozenosti a nálady.
21.03.2026