NOČNÍ DIALOG

NOČNÍ DIALOG

Anotace: Jsou oblasti mozku, kam za ním nemůžeme...

 

 

Dnes v noci jsem mluvila s kamarádem. Ale ne, co vás napadá, já vím, říká se, že nic takového mezi mužem a ženou... Jen jedna z dalších pověr.…a pak - umřel před měsícem. Náhle…

...a stejně náhle se objevil v mé ložnici dnes v noci…

 

Kde ses  tu vzal?

Já vím je hloupé se tak ptát.

Musels’ asi  – či co.

 Ale…

No myslila jsem,

žes mrtev…?

 

Pousmál se smutně a řekl jen: škoda, že se nemýlíš.

 

Já slyšela už tolik verzí

o tom kdy, jak a proč…

od tebe snad teď pravdu

dozvím se…

 

No co – dobře jsi slyšela: nebral jsem vážně to varování srdce a myslil si, že snad vůlí … já bloud.

Tak jako tak – už vím jaké to je, ale vylíčit to neumím. Snad jen, že žádné dosavadní zkušenosti se to nepodobá ani náznakem. Hlavou ti vrtá, proč jsem tu – snad bych spíš měl být u své ženy – když už… no, my na to máme čas. Vím, žes na pohřbu dost dlouho plakala. Zapomeň - už nikdy nic nebude jako dřív a ty si dožij v klidu…  a jestli vzpomeneš – tak vesele: na onu spoustu srandy, co zažili jsme při práci…

 

Až dodatečně jsem cítila tvou bolest

a hrůzu vědomí, že cosi neznámé

za chvíli obejme tě a že se propadneš

do nebytí

 

Ani to vědomí a ani bolest...  já jsem jen usnul a zapomněl jsem natáhnout si budík. Jak už jsem řek‘: za malé chyby se platí velká daň.

 

Tak budík? Že nestydíš se lhát!

Bože tys‘ cvok!

Ani teď pokoj nechceš dát

a i když nežiješ -

musím se proti své vůli smát.

 

No vidíš a to jsem ti chtěl říct. Teď už jdu – tak někdy s úsměvem si vzpomeň! Měl jsem tě rád, že uměla ses smát a já jsem rád, že zůstal jsem jen kamarád.  Kdybychom  - a jde to líp, než ráz – přelezli tu pomyslnou hráz, našli bychom jen málo - toho, co by teďka za řeč stálo, radost možná na chvíli, ale jistě bychom více ztratili.

 

Náhle se rozplynul a já zase

byla sama a zmatená

a čísla digihodin zelená

umístila to setkání v čase:

do půl sedmé od čtvrt na tři

k nejdelším snům jistě patří.

 

Teď už hodinu si medituji jen:

Byl to fakt – anebo byl to sen…?

 

 

 

 

 

 

 

Autor aravara, 13.07.2013
Přečteno 701x
Tipy 2
Poslední tipující: poeta
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Proč o tom píšeš? Věříš tomu?

29.01.2015 01:10:01 | Acenes

Věříš tomu, když čteš, že slunce políbilo kapky rosy? nebo že stromy mávaly rukama? Věřit něčemu je beztrestné. Já připouštím, že se více dozvíme po smrti stejně jako tomu, že smrtí skutečně vše definitivně končí. To druhé je pravděpodobnější.

29.01.2015 15:55:08 | aravara

myslím,že takýmto snom veriť treba..mám vlastnú skúsenosť

13.07.2013 10:50:39 | maliska

Věřit něčemu je naprosto beztrestné. Já nevím - připouštím, že se více dozvíme po smrti stejně jako že smrtí skutečně vše definitivně končí.

29.01.2015 15:52:29 | aravara

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí