Anotace: (možná mě vidíš a možná také ne)
tak trochu Tě týrám
svou vášní
vpitou do ojíněných růží
týrám Tvé smyly
jako odpírané víno
má barvu krve mé
tepe a tepe
nezdolnou silou
a ty ji miluješ
nejkrásnější z květin
těsně před tím
než tělo jí, mráz noži rozřeže
na kusy (stejně jako mě)
než s posledním vzdechem rozkoše
rozsype svá něžná okvětí
k našim nohám ...
pak ji lze lehce sebrat... když foukneš, rozletí se...
06.12.2018 00:09:58 | zelená víla
někdy stačí jen dýchnout :)
Sbírám tak na jaře včelky, co vylétly pozdě a strhnul je déšť, nebo zima...dýchám na ně než se rozehřejí ...když vzlétnou jsem šťastná :)
06.12.2018 21:40:19 | Malá mořská víla
po ránu máš ránu...:-)
neznám moc žen co ráno ladí...
budeš určitě víla :-)
27.11.2018 20:38:58 | Danger
Experiment pro dospělé...možná už přišel kouzelník :-)
24.11.2018 09:30:41 | básněnka
I s cylindrem...měl v něm dva králíky...ti mi tu lítají a řvou...vstávat, vstávat a cvičit...a próč? ...protože je ráno...ve 3:10?...vstávat jde se do práce...ale já mám ešče noc ;) ... jsem ráda, že Tě mám a moc ;)
25.11.2018 03:08:05 | Malá mořská víla