Solný hrobař sluncí

Solný hrobař sluncí

Anotace: bez okolků jeden z návratů ke staré podvratnosti a přerodu mladých let. Zajímají mne možnosti ve formách básní a akustických zjevení zítřejší tísně. Právě jediná hra může zničit můj smysl pro kritičnost ale tohle je dnešní trip.

 

 

Ta úslisně nechutná drum and bassová touha uniknout ze zajetí běžných zákonů časokostoru

Vídím jen ten starý andělský úsměv nad hlavou stříbrné prsty plné zelených gloriol

Amundsen a Columbus si podávají klobouky a hlasitě říhají

Pepek námořní klade svou hužku nazpátek těla paměti.

 

Drahé náhražky moderní historie se kašou v kamaších

Petrklíčové závěsy proudí nezvěčněny

kyselé mondónní závitky kroutí obratník kozoroha

V úperném sevření košatý přístav

dvě veverky a jedna zmije

 

Pro většinu těch kteří nesní o mezihvězdných cestách

zůstává závoj předurčenosti nad frekvencí  

křížové výpravy rektální plostikula

amébovité sinusoidy clock satron

kyvadlovité želví dvoučátka 

 

Barva o sluchu a slepota o právu

planoucí mozek schizofreničky

a kůže bez záhybů v průtrži nesezdání

 

Kropetky koulivé oči lístky a slámy 

pěna kdysi mívala ještě světlo

kam jsi se podělo ? Stojíš o to dál ?

 

Míjím se z podstatami

přichází chvíle kdy budeme zase z veršů

zubami syrově trhat všechen dynamik

světlokruhy orbitálního hologramu 

 

V metapozicích se vychytájí zpětné smyčky

a klížívé polštářky čnějí nad vědrem biosonické zornice

přes lem duhovky stele si jiskra 

 

Právě na pochodu a vidím 

zapomíním že jdou po myšlenkách

které nesledujeme příliš dlouho

jako krásný ples a na něm solný hrobař sluncí

s tváří nezapomenutelnou 

jako přesná chirurgická operace

drahé Luů




hlesáním že přežijeme další milénium

neukořístíš vůbec nic

a zase slýchá  rauše té staré štěerbiny

kreslí si na čelo dávné viny

všechny společné přečiny

zhuštěné v jeden opak


A krásné cíle zkroucené na roveň

maso z mastodonta slůňe z lithia

vybíhají mi jezera temně zbarvené krve


Noc je mladá a divoké síly blíží tvou estrogen

krevnatost dopaminu nástupy serotoninu

pavoučí skrýše nad zákoutím průzračí

neb se naučí být ovčím zbrojen


Kam unáhlí se vaše zbraně

tam mírem odpoví hlas spravedlnosti

míza sil přichází za soumraku


Pach je ten úsvit bez počátků

Tělo které s věčností na popravu nečeká

Hamlete kam pláčí řeky stínem množené

alembik obraznosti ok očí řezem střižených


Znáš mé velké ctnosti 

a nepleteš si je když močím

na rozkošatělý svět přízraků

kteří si mne pletou s démonem nebo andělem

broukajícím si plodnou sátvu

na břišních spřízněncích splavné pochodně

a dlaně se odeberou k příčinám

báseň nikdy nekončí

je jako ty lásko

taková jiná

...

jsi za dvojitou zdí

a bráníš se skupenstvím

jež osadí tvé rozhodnutí

přicházet s novými věcmi 

na okrové rybí klauzule

 

detektory neandrtálce

znovu mne přepadá případ

pohřešované antropoložky

planety X - Zetamix

 

......

fanatici scifi přetahující se o kostýmy

ucho profesora Carnavera a Dr. Saltrixe

letí napříč místností jak fotonka kudřího krále

 

Klabinety klapají naše ohlížení

nepropustnost je na dvou paletách

létající talíře jsou řezáky dobytka

kotýlek černá a jadérka jsou hříšná

pod kočárem se mne na stráni chlípný pár

a na konec jara zase půjde mandelinka kousat nárty

 

Vídím že jste celá rozradostněná má láskou

kvůli zkouškám vám čas zalévá koberce

miluji vás protože mne odmítáte

někdy mám výpadky paměti protože nic neříkáte

Stačím si zapomatovat jen váš úsměv a všechno ostatní pro mne umírá

kéž by to tak bylo a já ti nemusel lhát

křeč na tváři křivé úsměvy a žádná katarze

odměnu žádám jen jako vnitřní satisfakci

 

Jestli se tu znovu objeví to obnažené oko

dejte mu vědět že jsem na pár let zmizel

polátrní letiště volá duhovou letku pět

myslím že jeden z těch festivalů se nekonal na Zemi

jmenoval se...jak se k sakru jmenoval

 

Počej myslíš ten jak tam přišli Gremrilns a hašišem a prakem 

na zakrmování tiamských vlounů 

při šptané orientaci ve větru se klíč mírně obrací 

aby zašlehy 

 

Srážky na orbitě purporové nymfy

a mlhovinové plamenné ženy

nahé jako aurický sen

čisté jako krystal a musická skulptura

zamrzlá v čase a prostoru

ztracené jako Proustův čas Dantova pokladnice

a Mallernova kniha obraznosti

tříštěné arcihtekturou v pohybu

noty tónu záběru figurky setinek ručiček

 

Potom si zřejmě dáte dalšího práska

nebo si vyberete támhle tu hrobu

než zase budou kostry na kostele psát

že epopej kosmickýho světla nešla spát

 

Jen si zase jednou na dobrodruha hrát

zpívat básnit milovat a vzpomínat

 

....

Autor Happyyz, 10.12.2014
Přečteno 468x
Tipy 2
Poslední tipující: Tichá meluzína
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Jako tajemná báseň v cizí řeči, jejímž rozluštěním objevíme tajemství života a zároveň je to návod a mapa k meziplanetárním letům. Moc se mi líbí tvé obraty a obrazy, které tak hbitě a nenuceně vytváří. :O)

10.12.2014 20:05:19 | Tichá meluzína

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter