Mít svůj vlastní kód...

Anotace: podstatou života není oheň horký dech nebo jiskry ale kódy, instrukce a signály…

jsem dávný mistr
v umění jak přežít
ale neplavu v moři
nevyhledávám tohle dobrodružství

žiju v kolonii
bezpečně usazen
v gigantických nemotorech
oddělen od okolního světa
s nímž mluví složitým jazykem
jsem tvým nástrojem k přežití

jsem proces
naslepo
nenajdeš ve mně předvídavost
záměr nebo poznání

skáču z těla do těla
jedno po druhém ovládám po svém
a opouštím vás než podlehnete

nejsem konkrétní
nevytvořím ti dlouhé nohy
to je jako když se zeptáš
kde je Beethovenova klavírní sonáta
v původním notovém rukopisu?
v představách?
ve vytištěných notách?
v klavírním provedení?
nebo dokonce v souhrnu všeho
co je skutečné?

noty napsané
perem na papír
nejsou hudbou
hudba nejsou tlakové vlny
plující vzduchem
nejsou to gramofonové jehly
ani prohlubně ve stopách desky
ani neuronové symfonie
které rozviřují mozek posluchače
hudba je informace

nejsem ten kdo ji nese
sám jsem poskládán
já jsem tou informací

tvůj Qubit...