pod skleněným kobercem...

Anotace: několik útržků ze ztraceného deníku neznámého plantalisty z Ujeté Soboty...

...maso je masem na rozdíl od ducha
ale tělo tropí navzdory tomu pěkná alotria...

...u Vreneli
tamten pamatoval na všechno
vybrána všemi smysly
svérázné nasazení havraních vlasů
které se k ní tulily
díky vrozené jemnosti vnitřního taktu
nezištným způsobem uvažování
a když šla vypadalo to
že jí země přiléhá k nohám
jako cudná rosa na Hebronu...

...ve stromech hučel severák
příchozí v pravý čas
začít od toho konce
odkud jde a roznáší...

...postava z fin de sicle
elegantně oblečená
v barvě zralého žita
žlutě svítivé glacé
skvěle se hodí do něžné etuje
éterické dálky
jako lahodný doušek
likéru chartreusky...

...přemýšlím
jak to navléknout
abych ji této zimy
pohnul k výměně něžností...

...trvá na tom
že mezi námi
nemůže být o přízni ani řeči
vše musí přestat
chci namítnout
že jsem dosud nic nezačal
avšak věž jejích citů
mi nedovolí přejít do útoku
pokud jde o rozkoše
má ráda vážnost a mlčení...

...náhle mne zatlačí do pohovky
zapře bradu o hruď
namíří pistoli na čelo
a předčítá Prousta...

...znenadání
mi přehodí přes hlavu
bělostný šátek z hedvábí
přes něj mne líbá
pak dostane vztek
a hodí mi sandál do tváře...

...večer se mi přizná
chtěla zkusit co s ní líbání udělá
ptám se jí
co je v životě nejstrašnější
odpovídá
touha po ukojení
vrtím hlavou
a do ucha jí šeptám
nuda
hluboce mne lituje...

...ptá se dál
zda cesta k srdci
vede přes rty
nebo obráceně
říkám že ušima
ústy jen do žaludku...

...převlékla se do tureckého a tančí
s ohebností samaquecu
na tkanině z Izmiru
přitom se zeptá
co je to řecká láska...

...jsou lidé
kteří zepředu působí bolest
takže je s radostí radši vidíme zezadu...

...přiškrtí mne až modrám
a odchází s mateřským klidem
na hodinu hoboje...

...přichází s večerem
velmi těsně k mému obličeji
ptám se zda nejjemnější pleť
obstojí z takové blízkosti
dává mi políček
s očima jiskřícíma hněvem
a vysvětluje
že je pro mne jednak příliš mladá
a druhak st…rašně jemná
prý potřebuji nejmíň dvě ženy...

...lehce sněží
putujeme lesem
slavnostní ticho
mír mrtvé přírody
to nás inspiruje
k nekonečnosti
milostných rozhovorů
říkám že kdybych se ženil z lásky
to bych se rovnou mohl pohřbít
smířený se světem
kontruje že i kdybych chtěl
ona si mne nevezme
vracíme se oba posíleni...

...přemýšlí o morálce
cítí že ji ztrácí
není sama se sebou v souladu
vzápětí se rozzáří
ptá se čím mi je čest a svědomí
k čemu to chce vědět?
mohl bych ji obelhat
sklání hlavu
právě to je smutné
vznáším otázku
proč se tak rozzářila
odpovídá že by se cítila svobodnější
kdyby měla jistotu...

...jsem pro ni příjemnou zábavou
možná ze mne i čerpá
jako z konverzačního lexikonu
prý když na ní provádím vivisekci
připadá si volná
kosi začali pět o loučení
za nekonečných objetí
v Juře září masopustní ohně...

...v tělocvičně
cvičí společně s dívkami
pozoruhodná
výstavní tělo
obličej svěží a vážný
vzorné držení a vláčnost pohybů
úchvatný tanec s kužely...

...je těžce uražená
utěšuji ji tím
že dávám najevo
jak její hoře chápu...

...je anticky smyslná
při kávě z čiré enervace
mi hází na hlavu dezertní talířek
tvářím se rozladěně
zůstává dokonale netečná
odcházím do svých držav
na okraj sešitu si zapisuji pocity
je půl na celou
beru si pod bradu klavírní křídlo
hraji Brahmsovu ukolébavku
vítr si pohrává s klapotem dveří
ve starých lipách šumí
vzdálený příboj...

...inu tak už to bývá
sedlák hledá tu
co na něho bude pracovat
povaleč tu se kterou se nebude nudit
krasoduch tu která ho chápe
to jsou egoisti
já ale nehledám ženu
která se stává něčím
ve vztahu ke mně
ale která je něčím sama...

totiž schopností být šťastná...