vousaté cyklotoulky...

vousaté cyklotoulky...

Anotace: s Ujetou Sobotou...

noc byla hluboká…s příznačným označením černá...případně mrtvolně pustá…
samotářská a rezervovaná…nekompromisní a radikální…
bezpečné okraje dne dříve ještě zřejmé jsou vymazané gumou noci
zahalené černým barvivem chobotnice přikryté modrým medem molů…
je snad možné že noc je maskou dne nebo den spořádaným převlekem noci?
takové myšlenky vás prostě napadnou když jste v džungli hledíte na vyjetý olej řeky
zem je rozpálená snad víc než podrážky Danteho střevíců…mozek se vaří jako čínský knedlíček
a vy jste přivázáni na provaze ke stromu jako býček ke kolíku /o tom někdy jindy/…

rozpoznávám jakýsi kmen unášený líným proudem…to není kmen!
Zpod zelených víček na mě mžourají obrovské plazí oči…
Chvíli to vypadá na vytvoření přátelského vztahu založeném na žertovném nesouladu
zcela běžném mezi muži a tak vzácném mezi ženami
ale pak se ozve jakési zamumlání stejně pohaslé jako táborák
na který se vymočil skautský oddíl a hlavou se prožene myšlenka
jaké to asi je být sežrán zaživa?

Zmiz krokouši! Zařval jsem…což mi bylo platné jako hudební sluch…

Krokodýl totiž hudební sluch nemá…připlul blíž a dloubl mne jemně do hýždí…
/inu řezník také nemá rád na mase modřiny/ a začal si čistit zuby…
pak ho ale zaujal můj batoh…zřejmě usoudil že si dá předkrm a začal hltat obsah…
vtom se mnou prudce smýkla exploze a když jsem se sbíral ze země
z oblohy pršely kousky krokodýla…a trenčianského párku s fazuľou…
rozesmál jsem se…ještě že jsem si vzal ty konzervy…lepší jak semtex…
teď už se jen dostat do civilizace…

došel jsem k vesnici kde domorodci kmene Kofa zrovna zaháněli racky do kurníků
/chovají je kvůli mlíčí- takové delikatese co hravě nahradí kaviár,
když tedy nepočítám gumová kuřecí stehýnka co se přibalují k zásilkám humanitární pomoci/
nenápadně jsem tedy proklouzl políčkem šlechtěných orchidejí k neonové fontánce
o kterou se opíral bicykl /taky určitě znáte ten slogan ,,jízda na kole podporuje trávení,,
díky tomu stoupla v Latinské Americe poptávka po tomhle projímadle desetinásobně/
popadl jsem řídítka vyskočil do sedla favoritu a začal šlapat rychleji a rychleji…

Hej ty zastav! Ozvalo se vzápětí…Pomoooc policieee!...ten zarostlý muž ukradl kolo!

Nepropadal jsem panice a veškerou energii přeléval do nohou a na pedály…
někde za mnou se rozječela siréna co patří k výbavě ozbrojených tandemových kol tajné policie…
hnal jsem se úzkou cestou…zlaté paprsky pronikaly větvovím a co chvíli mě oslňovaly ale nedbal jsem
zatímco v uších tepalo vřeštění sirény a kolem poletovaly kulky z kalašnikova…
Most!
Zabral jsem a sledoval oblouk výš a výš...ale co to sakra???
V nejvyšším bodě se cesta rozdvojovala…rozcestí na mostě?...to jsem ještě neviděl…
Ve zmatku jsem chtěl zabrzdit ale vzápětí jsem si uvědomil že dodávané bicykly jsou dvojího druhu
ty co mají brzdy jsou pro bohaté a ty co je nemají měli Kofolané…
škoda že nemám kofolu dal bych si loka a nebylo by co řešit…
teď jsem se ale musel ve zlomku sekundy rozhodnout kterou cestou se dát…
pokud mě chytí dají přednost před krokodýlem ostřejšímu mučeníčku…vybral jsem levou…
nebylo to špatné rozhodnutí…i když jak se to vezme…
cesta náhle končila a já se ocitl ve vzduchu…
teď už mi zbývají jen tři věci…
začít provozovat tantrickou meditaci vyřešit imaginární křížovku a tlemit se…
pak jsem dopadl na podlahu a omdlel…

probralo mne tleskání dlaní…o mou tvář…
,,Máte štěstí že jsem jela kolem a že se Kofolané nedokážou tlemit,,
ozvalo se a hlas pokračoval…Oni vlastně nejsou schopni jakéhokoli výrazu tváře
což je dáno tím, že žádné tváře nemají…
znělo to něžně a dráždivě jako vzduch který uniká z gumového medvídka
propíchnutého špičkou mořské lastury…

,,Máte pravdu,, pravil jsem mžourajíc do přítmí jedoucího tanku…,,Vypadají jako vypálené žárovky…
možná je zajímá život a jeho výzvy ale víc je zaměstnává jejich vize Ráje…
vypadá úplně stejně jako na obrázcích z Disneylandu…akorát bez lidí…
teď je mi ale jedno že budou míc víc kol modernější toalety nebo ozdobné sloupky u zahrad
aby na ně mohli napichovat hlavy…povězte mi kdo jste?...a doufám že nepatříte k nim,,…

vystoupila ze stínu a já oněměl hypnotizovaný její elegancí…
měla italské džíny rozhalenku od Kalvina Kleina a kašmírové sáčko…
obrýlená Tempera s karmínovým baretem…
vznosná jako elementární včelí plástev skrývající v sobě kouzlo rituálního obřadu
či lotosový květ provoněné vody se zasmušilou vášní a chladnou důstojností
a pohyblivá psychická anténa s očima připomínající elektrický oblouk…
jediné co rušilo estetický dojem byl kolem krku visící racek…

usmála se a říká…,,Jsem Hairdressi…a nemusíte mít obavy…
ten racek je jen cetka za služby…vlastním pojízdné holičství,,…
a nedbale odložila plamenomet…
,,Vždyť víte že Kofolané mají odpor k obličejovému porostu jakéhokoli druhu…
říká se že je to závist a vlasatá stvoření jako vy je přivádí k šílenství…
ovšem já zarostlé vousáče zbožňuji,,…a smyslně se na mě uculila…

od té doby holiče nevyhledávám…

tak zas někdy příště…nůžkám zmar!
Autor enigman, 10.01.2015
Přečteno 347x
Tipy 16
Poslední tipující: střelkyně1, Tichá meluzína, Joe Vai, Frr, MARKO, Jort, Amonasr
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

..s tou prošlou konzervou je to velmi reálné a životné..Mně jednou,necelé 2 hodiny před odjezdem do Jugoslávie explodoval malej maďarskej lanšmídek..prosvištěl mi jako šrapnel kolem hlavy a přilíp se na stropě..odkud nešťastně plakal smrdonosné slzy..musil jsem pro smeták, kýbl a hadr..židli postavil na stůl a smetákem obaleným do hadru se saponátem jsem se pokoušel ulehčit stropu..až do malování kuchyně-tenkrát v nedohlednu...ještě poměrně dlouho skvrna na stopě evokovala nejspíš představu neuúspěšné Faustovy stropní anabáze do pekel.... vlak do Splitu jsem tenkrát taktak stihnul..

11.01.2015 12:35:17 | Frr

...tak to je vo zabití...

10.01.2015 18:33:45 | Jort

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.10 | Facebook, Twitter