v podhoubí...

Anotace: se leccos urodí...

náznaky jitra probleskovaly na hladině nebe
kropicí vůz drhnul chodníky
aby byly dostatečně neposkvrněné
pro privilegované podrážky
někomu nastával pěkný bezstarostný den…den plný slunce
zcela vhodný na procházku…potěšit se před obědem…
v bance nad svým kontem…
zatímco já usrkával kávu v gumovkách na terase
a studoval autoatlas hub...

když mi někdo poklepal na rameno slovy
,,Jste ten kdo si myslím?,,

otočil jsem se a místo rentiéra spatřil dívku s povytaženým obočím
nízkou…vlasy nakrátko a spíš černé než hnědé
bělmo očí velmi jasné...bělejší než labutí peří
zdůrazňující tmavou hněď jejích panenek
jeden šplíchanec parfému navíc
tam kde by chtěla být políbena
jemný nos olivová kůže smyslná ústa a šťavnatý spodní ret
klidně si vzala můj obložený chlebíček a zakousla se do něj...

přikývl jsem a navráceným hlasem odvětil
,,Ano jsem to já, ale vy nejste ten koho jsem čekal,,

,,A koho jste čekal?,,

,,Někoho s košíkem,
projevila jste sice mírné sběratelské tendence
pokud jde o snídaně druhých
ale jinak bych vás měl za jemnou dámu...
třeba taková knihovnice na dovolené
které můžu svěřit vlastního pejska,,

zkoumavě si mne změřila
a zřejmě jsem splňoval požadavky úřadu pro míry a váhy
,,Ovšem když se rozhlédnete jsem jediná žena která umí řídit žebřiňák,
tak co houbnem na to?,,

,,Máte s tím houbnutím nějaké zkušenosti?,,

Podívala se na mě a atlas s poloúsměvem
,,Řekla bych že víc než vy,,

postavil jsem se takřka do pozoru srazil paty gumáků
,,Rozkaz kapitánko mykoložná!... jdu zabavit koně s povozem...
seřídíme si hodinky?,,
a maně mne napadlo jestli je smysl pro humor něco čím se člověk může nakazit...
také jsem si musel poručit necivět na ni tak neskrývavě
jak slunce malovalo na její kůži všechny odstíny
a odráželo se jí v očích...

,,Kolik těch kapitánek znáte?

,,Vlastně žádnou...ti které znám se musí holit,,..

,,Věříte vždy tomu co vám ženy říkají?,,

,,Absolutně…
od té doby co jsem se zamiloval na internátě do vychovatelky
si se mnou ženy dělají co chtějí
jednou jsme se učili stlát postele a mě to pořád nešlo
ona mi povídá chlapče už je načase abys to dělal pořádně
jak si usteleme tak si lehneme
pak si uvědomila co řekla a začervenala se...
byl jsem do ní blázen celý rok
nakonec mi ale zašlápla srdce a utekla s výchovným poradcem
dodnes hledám někoho kdo mi jej opucuje,,...

sklouzla zrakem na své pohorky a usmála se
,,Příteli nejdříve najdeme a očistíme ty houby...a pak se uvidí,,...